Článek
Šlo o další ze série poruch letadel Heliosu, které byly i v minulosti podle stížností pasažérů i personálů prakticky na denním pořádku. S Heliosem již rozvázaly spolupráci švýcarské a polské turistické společnosti a pasažéry u sjednaných letů převedly k jiným aerolinkám.
Zkázu asi vyvolalo přehřátí elektroniky
Problém s klimatizací, který hlásila v neděli posádka kyperského Boeingu u Atén, byl vážnější, než se zdálo, a možná vedl ke katastrofě. Týkal se totiž elektronického centra, jehož přehřátí mohlo šířit oxid uhelnatý, oznámil včera šéf řeckých vyšetřovatelů. Dále sdělil, že více světla do případu by mohla vnést druhá černá skříňka, která byla objevena včera a je oproti první téměř nepoškozená.
"Je jisté, že kapitán Merten problém oznámil své společnosti, a to devět až deset minut po startu, kdy hlásil, že na palubě nepříjemně roste teplota. Pak ale řekl, že vše je OK. Vzápětí se přerušilo spojení. Porucha musela být velmi vážná, protože mohla vyvolat přehřátí elektroniky šířící oxid uhelnatý. Tyto poznatky by mohly dát odpovědi na otázky o příčinách havárie," řekl předseda vyšetřující komise Akrivos Tsolakis. Upozornil však, že zmíněný problém nemohl sám o sobě vyvolat přetlak, který na palubě zjevně vznikl.
Vedoucí řeckých soudních lékařů Fillipos Kutsaftis včera informoval, že toxikologické testy na ostatcích druhého pilota, tří dalších členů posádky a dvou cestujících neprokázaly, že by oběti před zřícením upadly do bezvědomí vdechnutím kysličníku uhelnatého. Poznamenal, že to však mohla způsobit jiná látka, což ukáží teprve další analýzy.
Nalezena druhá černá skříňka
Řecký tisk s odvoláním na odborníky napsal, že přehřátí elektronického centra uprostřed letounu by mohlo v každém případě vysvětlit přerušené spojení Boeingu s kontrolní věží i problém se zásobováním posádky a cestujících kyslíkem.
Tsolakis upřesnil, že druhá černá skříňka se našla v pátek ráno, ne krátce po havárii, jak dříve tvrdila některá média. Skříňka obsahuje záznamy o průběhu letu a byla poslána k analýze na specializované pracoviště do Paříže. Zde se již zkoumá první skříňka se záznamy hovorů v pilotní kabině. Ta je ale tak poškozená, že se jen těžko podaří získat z ní nějaké užitečné informace.
Řečtí vyšetřovatelé také upřesnili, že letoun ovládaný pouze autopilotem dorazil až nad aténské mezinárodní letiště, ovšem ve výšce 10 kilometrů. Automatika poté navedla letoun na mírnou krouživou dráhu, na níž setrval stroj více než hodinu. Jeden stevard se pokusil s ladlem přistát, protože měl licenci na menší letadla, ale velký stroj nezvádl. Testy DNA potvrdily podezření, že byl na místě pilota.