"Ještě pět minut a zničili jsme ho," napsal deník Eleftorotypia s odvoláním na vysokého vládního představitele.

Zdroj z okolí řeckého premiéra tvrzení odmítl komentovat a upozornil na prohlášení mluvčího vlády Theodora Rusopulose. Ten řekl, že vláda uplatnila veškeré postupy, které v podobných případech připouštějí mezinárodní úmluvy a předpisy.

Letoun byl označen za tzv. "odpadlíka", protože se pohyboval bez kontroly a mohl ohrozit obývané oblasti. V takovém případě úřady mohou rozhodnout o sestřelení stroje. Mluvčí ale uvedl, že vláda "na nic podobného nepomýšlela".

Helios přiznal problémy s klimatizací

Společnost Helios v úterý vůbec poprvé přiznala, že zřícený stroj měl problémy s tlakem. "Za šest let existence společnosti Helios jsme zaznamenali pouze jeden incident s úpravou tlaku vzduchu. Můžeme potvrdit, že jej mělo právě letadlo, které v neděli havarovalo," uvedla společnost v prohlášení zveřejněném na internetu.

Kdy k problémům s tlakem u stroje došlo, firma neuvedla. Letadlo se prý vracelo z Varšavy do Larnaky a muselo nouzově přistát.

Přibývá svědectví proti Heliosu

Zároveň přibývají další a další svědectví o tom, že stroje nízkonákladové firmy nelétaly v dobrém stavu. Matka pilota Karalambuse aténské televizi řekla, že syn si před ní několikrát stěžoval na technické problémy letounu. "Říkal mi, že letadlo má problémy. Prosila jsem ho, aby neletěl. Vedení společnosti řekl, že v letounu je velká zima, a bylo mu prý řečeno, že problém bude vyřešen."

Vyšlo také najevo, že v den katastrofy měl problémy i druhý stroj Heliosu z Larnaky do britského Birminghamu. Pilot hlásil těsně před přistáním problém s klapkami, což sice nevedlo k vyhlášení plného poplachu, hasiči ale byli v pohotovosti.

Šéf Helios Andreas Draku oznámil, že rodiny obětí brzy obdrží 20 tisíc eur (téměř 600 tisíc korun) za každého mrtvého a poté navíc v budoucnu dojednané náhrady škody.