„Dnes jsou podle smluv kohezní a strukturální fondy, jejichž účelem je lepší sbližování (ekonomik v EU) – nejsou pro nic jiného,“ odmítla litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová představu kancléřky, že rozpočtová kritéria Unie by měla „v budoucnu také odrážet závazek mnoha regionů a obcí k přijímání a integraci migrantů“.

Odmítavý byl i lucemburský premiér Xavier Better. „Kdo tím bude potrestán? Ne vlády, nýbrž občané,“ komentoval nápad Merkelové spojit udělování dotací s ochotou přijímat migranty. Nadšený nebyl ani šéf Komise Jean-Claude Juncker. „Nechci nový rozštěp v Unii, měli jsme toho už dost,“ naříkal politik, jehož Komise přitom svým postupem velmi přispěla k nynějším sporům.

Poláci zahráli dvojí hru

Poláci si s kancléřčiným vstoupením poradili jednoduše. V pátek promluvil v německém deníku Die Welt o migraci jejich ministr pro Evropu Konrad Szymanski. Ostře varoval před realizací kancléřčiných záměrů. Řekl také, že pokud se většina v Unii pokusí v létě vnutit migrační kvóty ostatním, vyvolá to „opravdovou politickou krizi s dalekosáhlými dopady na jednotu Unie“. „Nikdy nepřipustíme podkopání našich kompetencí v oblasti migrace,“ prohlásil.

Polský premiér Mateusz Morawiecki na Mnichovském bezpečnostním fóru pobouřil Židy kvůli nepřímému obvinění z jejich podílu na holokaustu.

Polský premiér Mateusz Morawiecki

FOTO: Reuters

Premiér Mateusz Morawiecki pak na summitu už jen ujistil, že jeho země je „připravena ke kompromisu“ v otázce rozpočtu, aniž by se k Merkelové nějak vyjádřil. Zároveň dal najevo, že je otevřen novým myšlenkám, jako je zajištění pomoci pro uprchlíky přímo v Africe.

Merkelovou tak jednoznačně podpořil jen její dánský kolega Lars Løkke Rasmussen. „Pro mě je zřejmé, že jsou třeba určité podmínky. Členové EU jsou řádnými členy, což znamená práva a povinnosti,“ řekl. A nizozemský premiér Mark Rutte připustil, že návrh kancléřky má „jistou hodnotu“. Ihned ale opatrně dodal, že je ho třeba dále „studovat“.

Co s dírou po Británii? 

Ještě opatrnější byl rakouský premiér Sebastian Kurz, který sice řekl, že se může „v zásadě vcítit“ do kancléřčina návrhu, ihned ale vyzval, aby se unijní státy „pořád nesoustřeďovaly na uprchlíky“. Ty prý je třeba zastavit na hranicích, a ne přerozdělovat po Unii.

Na summitu, jímž začala dlouhá jednání o budoucímu sedmiletém rozpočtu EU, se hodně mluvilo o jeho navýšení. Grybauskaiteová řekla, že to bude politická záležitost, a Rutte upozornil, že udělá vše, aby nárůstu výdajů zabránil.

Litevská prezidenta Dalia Grybauskaitéová

Litevská prezidenta Dalia Grybauskaitéová

FOTO: Francois Lenoir, Reuters

Premiér Andrej Babiš při příchodu na summit zdůrazňoval, že Česko chce samo rozhodovat o čerpání z unijních fondů. Připomněl, že „těch peněz bude stále méně“, takže rozdíl mezi českými platbami Unii a příjmy z jejích fondů „nebude zase až tak veliký“. I on ventiloval svou nevoli vůči podmínění peněz z unijních fondů migrací a kvótami.

Summit, na němž se sešli představitelé 27 států, projednával i finanční „díru“ ve výši 13 miliard eur (asi 325 miliard korun). Ta vznikne po odchodu Británie v březnu příštího roku. „Myslím, že pokud chceme mít nové politiky, a přitom nemůžeme redukovat ty staré, budou muset země platit víc,“ domáhal se Juncker. Britové už na jednání přítomni nebyli.

Unijní předáci diskutovali i instituční témata. Odmítli myšlenku, aby se šéf Komise vybíral z čelných kandidátů stran ve volbách do europarlamentu. Schválili ale plán přerozdělení parlamentních mandátů, které se uvolní odchodem Britů.