Článek
V sázce je strategie prezidenta Trumpa a s ní i dalších 48 miliard dolarů, které podle Pentagonu afghánská mise ročně spolkne. V prvním letošním tweetu daly USA Pákistánu nůž na krk: pokud nezasáhne proti radikálům, přijde o vojenskou pomoc.
Vláda v Islamábádu se brání: je to podle ní nespravedlivé, a připomíná, že Američanům poskytuje nejen tranzit vojenského materiálu na afghánské bojiště, ale i zpravodajské informace. Což je pravda, ale nikoliv celá – a to Trumpovo dilema jen prohlubuje.
Podpora tálibům trvá
Sunnitské fundamentalistické hnutí Tálibán je ze značné míry „dítětem“ pákistánské tajné služby ISI, jež operuje bez větší vládní kontroly. Tálibové se v 90. letech rekrutovali hlavně z řad studentů náboženských škol v Pákistánu a přes ně ISI kontrolovala dění v Afghánistánu.
Tálibán vzešel vítězně z chaosu let po konci sovětské intervence (1989). Moc uchopil v roce 1996. Pákistán se následující rok stal jednou z pouhých tří zemí, které jeho vládu uznaly – vedle Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.
A podpora ISI tálibům trvá stále. Důvodem jsou vedle sympatií části špiček ISI k radikálům soupeření s Indií o vliv a historický hraniční spor Kábulu s Islámábádem pramenící z hranice určené v roce 1896 afghánským králem a zástupcem britské vlády Mortimerem Durandem.
Uspěje bariéra?
Tzv. Durandova linie rozťala paštúnské kmeny a další etnika a Afghánistán přišel o území na západ od řeky Indus. Žádná ze složek afghánské společnosti včetně tálibů tuto hranici ne¬uznává za konečnou.
Je to z pákistánské strany další důvod nechat povstalce „dýchat“, jelikož slabá vláda v Kábulu s hranicí nic neudělá, napsal server Huffington Post. Kábul před časem předal Pákistánu důkazy, že teroristé přicházejí z jeho území. Zpět se mu dostává výčitek, že teroristé míří i opačným směrem – jen loni prý spáchali skoro pět set útoků.
Islámábád začal dokonce na 2430 kilometrech hranice stavět tři metry vysokou drátěnou a dvojitou bariéru s radarovými senzory, jež má mít 750 pevnůstek. Kábul to ale vnímá jako opevňování sporné hranice.
Pro úspěch Trumpovy strategie je také klíčové zbavit Tálibán jeho zahraničních dárců. Situaci komplikuje fakt, že v Afghánistánu se uchytila odnož radikálního Islámského státu (IS) konkurující tálibům a informace, že Moskva je proto údajně vyzbrojuje. „Poslední, co Rusko s Íránem chtějí, je mít u svých hranic tábory IS,“ říká Michael Kugelman z amerického Wilsonova Centra.