Zmiňují se o tajném setkání Berlusconiho s Arafatem v roce 1998, z právního hlediska je tedy vše promlčeno. Prokuratura v Miláně tehdy opozičního Berlusconiho obžalovala z toho, že nezákonně převedl dvě miliardy italských lir (přes 19 miliónů korun podle tehdejšího kurzu) na švýcarské konto, podle žalobců svému politickému spojenci, socialistické straně vedené expremiérem Bettinem Craxim.

Berlusconi před soudem prohlásil, že peníze neposlal Craximu, nýbrž Arafatovi, jako podporu boji palestinského lidu. Při tajném setkání Berlusconi požádal Arafata, aby tuto verzi u soudu potvrdil, i když to samozřejmě nebyla pravda.

Zůstala Itálie ušetřena kvůli vazbám na OOP? 

Arafat souhlasil a odměnou za to mu Berlusconi poukázal jistou částku. Výši odměny a účet údajně zanesl do diáře.

„Podobné materiály již byly dříve nabídnuty různým médiím, bez úspěchu. Každopádně se jedná o tvrzení nepodložená žádnými fakty,” reagoval Nicolo Ghedini, Berlusconiho obhájce.

I některé jiné epizody citované Arafatem naznačují, že různí vedoucí politici Itálie, kupříkladu socialista Bettino Craxi či křesťanský demokrat Giulio Andreotti, udržovali kontakty s vedením palestinského odboje, konkrétně OOP. To možná vysvětluje, proč v Itálii – na rozdíl od jiných zemí – v 80. a 90. letech nedošlo k teroristickým útokům provedeným Palestinci.