„Vstup vojsk do Československa (v roce 1968) nedovolil Západu uskutečnit státní převrat podle technologie uskutečněné za ‚sametových‘ revolucí a zachoval na více než 20 let život v míru za souhlasu všech národů Varšavské smlouvy,” tvrdí autor článku Leonid Maslovskij.

Toho provází na ruském internetu pověst publicisty snažícího se rehabilitovat sovětské zřízení.

Autor dal Pražské jaro do souvislosti s nástupem Nikity Sergejeviče Chruščova k moci. „Politické krize v Československu i v dalších zemích socialistického tábora se objevily dříve či později po nástupu N. S. Chruščova k moci v roce 1953,“ uvádí.

Ruské krve během války bylo vinou Československa prolito neméně, než vinou Maďarska a Rumunska, jehož armády společně s Německem napadli SSSR v roce 1941. Československo celou dobu od roku 1938 dodávalo německým armádám ohromné množství zbraní, které zabíjely sovětské vojáky i civilisty v naší zemi.Leonid Maslovskij

Chruščovova kritika kultu osobnosti sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina na XX. sjezdu KSSS je podle pisatele velkým vítězstvím západních tajných služeb a páté kolony v SSSR. Podle něj nešlo o destalinizaci, ale o to, že kritika represivního systému oslabila SSSR a další země socialistického tábora (ZST).

Zmínil také, že nástupci československého komunistického prezidenta Klementa Gottwalda, který zemřel ve stejném roce jako Stalin, Antonín Zápotocký a Antonín Novotný byli spojeni s Chruščovem.

Setkání John F. Kennedyho s Nikitou Chruščovem v roce 1961

Setkání John F. Kennedyho s Nikitou Chruščovem v roce 1961

FOTO: Právo

„Novotný byl kopií Chruščova a svými nepromyšlenými reformami způsobil značné škody národnímu hospodářství, což vedlo ke snížení životního standardu národa. Všechny tyto faktory přispěly nástupu protisocialistických a protiruských sil,“ uvádí autor v rozporu s fakty.

Ve jménu socialismu s lidskou tváři během pražského jara na konci 60. let pak podle něj začala destrukce socialistického Československa a pod pláštíkem demokratizace se země připravovala k tomu, aby podlehla Západu.

„Politická krize v Československu byla spojena nejen s politikou N. S. Chrušcova, kdy klesl počet občanů (ZST) připravených bránit socialistický systém a přátelské vztahy se Sovětským svazem, ale také s tím, jak antisovětské síly rozfoukávaly národnostní třenice mezi Čechy a Slováky. Nemalou roli v tom hrálo, že Československo nebojovalo (jako nacistický vazal) proti Sovětskému svazu a necítilo se před naší zemí vinno,“ pokračuje autor v textu.

Československo prý může za sovětské padlé

Autor dodává, že Československo také nese vinu na vysokém počtu sovětských obětí během velké vlastenecké války, jak Rusové označují boje s nacistickým Německem od roku 1941, kdy byli napadeni, do roku 1945.

„Ruské krve během války bylo vinou Československa prolito neméně než vinou Maďarska a Rumunska, jehož armády společně s Německem napadli SSSR v roce 1941. Československo celou dobu od roku 1938 dodávalo německým armádám ohromné množství zbraní, které zabíjely sovětské vojáky i civilisty v naší zemi,“ stojí v článku.

ČTĚTE TAKÉ:
Zeman se v Soči setkal s Putinem. Řeč byla o Sýrii i o lebce svaté Ludmily

Zaorálek Zemanově delegaci: Ozvěte se proti tomu

Proti textu zveřejněnému v den, kdy český prezident Miloš Zeman zahájil svou návštěvu Ruska, se ohradil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Zemanův doprovod vyzval, aby během jednání v Rusku česká delegace upozornila na překrucování událostí roku 1968 v ruských médiích.

„Podmínkou zlepšení vztahů mezi ČR a Ruskem je, aby ruská média spojená s vládními institucemi nezveřejňovala stanoviska, která jsou hrubým překroucením a dezinterpretací událostí roku 1968 v ČSSR. Nechceme poslouchat (číst), že jsme v roce 1968 čelili Západem organizovanému puči,” zareagoval Zaorálek.

Ten v minulosti při podobných příležitostech připomínal, že v roce 1993 jasně odsoudil vpád vojsk Varšavské smlouvy tehdejší prezident Boris Jelcin. Nynější prezident Vladimir Putin uznal morální odpovědnost Ruska za rok 1968 v roce 2006.

Zeman: Okupace byla zločinem

Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček v reakci na rozruch, který článek vyvolal, napsal, že prezident nadále považuje okupaci z roku 1968 za zločin. „Názor pana prezidenta je neměnný. Okupace v roce 1968 byla zločinem,” napsal.

Vojska pěti států Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou obsadila v srpnu 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. Jednotky sovětské armády ze země odešly až po pádu komunismu v roce 1989.