Tento badatel při práci v archívech narazil na dokumenty, v nichž nově vzniklá DSP nejen odmítá v roce 1919 budoucího vůdce přijmout do svých řad, ale odmítá i jeho nabídku na články pro svůj stranický tisk. „Historie by možná vypadala jinak, kdyby se tehdy Hitler do strany dostal,“ shrnul Weber.

DSP byla rovněž krajně pravicovou stranou a v době Hitlerova zájmu o členství větší a vlivnější než vznikající NSDAP. K té se nakonec Hitler přidal a už v roce 1921 byl jejím vůdcem. DSP byla rozpuštěna následující rok.

Podle Webera tyto informace v Hitlerových životopisech chybějí. „Minimálně to vysvětluje jeho nutkavou nenávist vůči socialistům v následujících letech.

Bezprostředně po svém vzniku žádaly špičky nacistické strany sloučení se socialisty. Svým rozhodným odporem tomu zabránil jedině Hitler, který v jednu chvíli dokonce na protest proti snahám o fúzi z NSDAP vystoupil. Zmařil všechny tři pokusy a spojení stran. Kdyby ke sloučení došlo, rozpustili by se nacisté v socialistické straně a dějiny by vypadaly jinak,“ uvažuje Weber.

Prosil o peníze a práci v novinách

Klíčové archívní informace pocházejí ze svědectví Hanse George Grassingere, ustavujícího předsedy DSP. Weber na tyto dokumenty narazil v Ústavu soudobých dějin v Mnichově. „Jednoduše je přehlédli. Je tam příliš mnoho písemností,“ tvrdí Weber.

Podle záznamu se Hitler objevil v kanceláři tiskového orgánu DSP v září 1919 a chtěl pro stranu pracovat. Neměl žádné peníze a od Grassingera si chtěl půjčit větší obnos. Odmítli ho.

Nové informace budou součástí Weberovy knihy Jak se Hitler stal nacistou, kterou v listopadu vydá nakladatelství Oxford University Press.

„Podle tradičního pohledu se Hitler před vstupem do NSDAP bezcílně toulal, jednal zcela iracionálně a nejevil žádné vůdcovské schopnosti. Ve své knize chci dokázat, že byl od začátku velmi zdatným manipulátorem a lídrem, který neodpustil nikomu, kdo se jej jakkoli dotkl. Po celý život vůči takovému člověku či organizaci cítil bezbřehou nenávist a snažil se pomstít,“ vysvětluje Weber.

Britský historik zaujal i svou předchozí knihou Hitlerova první světová válka, v níž na základě nevydaných deníků veteránů z Hitlerovy jednotky zpochybnil údajnou statečnost budoucího vůdce třetí říše.