Stavební pirátství se odehrává s přesvědčením stavebníků, že dříve nebo později region či vláda vyhlásí condono edilizio, tedy amnestii. Ta spočívá v tom, že hříšník podá žádost o omilostnění, zaplatí pokutu do hladové pokladny obce, regionu či státu.

„Od roku 1983 přineslo 16 takových amnestií do erární pokladny přes sto miliard eur (2,6 biliónu korun). A každým rokem přicházejí nové. Vloni zahrnovalo omilostnění 17 tisíc případů,“ napsal deník La Stampa.

Přesto se občas některým organizacím či jednotlivcům podaří prokázat nebezpečnost budov či hyzdění krajiny. Soud po dlouhém jednání může nařídit demolici. Udělal to v roce 2010 i neapolský prokurátor De Pasquale, který nařídil zbourat dvě budovy na Ischii.

Demolici budov zarazila ministryně

Výsledek? Místní starosta uspořádal demonstraci stovek lidí. Pak zasáhla Mara Carfagnaová, tehdejší ministryně Berlusconiho vlády zvolená právě v této oblasti, a k demolici po „opravném opatření vlády“ nedošlo.

„S nepovolenými stavbami nemá tohle zemětřesení nic společného,“ hřímal tentokrát v televizi ischijský starosta Vincenzo Ferrandino. Nevěděl, že neapolská prokuratura už mezitím zahájila šetření neúmyslných vražd obětí zemětřesení.

V sicilském Licate došlo k opačné situaci. Starosta Angelo Cambiano odvážně a pod policejní ochranou nařídil stržení několika budov přímo na břehu moře. Zastavilo ho ale zasedání obecní rady, která ho přinutila k rezignaci „pro administrativní problémy jeho správy“.

„V Itálii vyrostlo přes milión budov bez stavebního povolení. Jenomže to znamená i milióny hlasů, a proto je řešení tak obtížné,“ shrnula La Stampa.