Lídři Francie, Německa, Itálie a Španělska pak ve společném prohlášení podle agentury AP uvedli, že azylovou proceduru „se zvlášť zranitelnými migranty” je podle nich potřeba zahájit už v Africe.

Proces v Nigeru a Čadu, na nějž by dohlížela uprchlická agentura OSN, by podle nich umožnil těmto uprchlíkům legálně a bez rizika přijet do Evropy. Do Nigeru a Čadu má být vyslána „společná mise”, která by pomáhala s ochranou hranic a s bojem proti sítím pašeráků lidí. Agentura AFP podotkla, že podrobnosti plánu nejsou známy.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová na minisummitu v Paříži vyzvali k přísnějším opatřením proti nelegální migraci z Afriky

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová na minisummitu v Paříži vyzvali k přísnějším opatřením proti nelegální migraci z Afriky

FOTO: Charles Platiau, Reuters

Schůzky v Paříži, která se podle světových tiskových agentur věnovala také boji proti terorismu, se kromě Macrona a Merkelové zúčastnili španělský premiér Mariano Rajoy, předseda italské vlády Paolo Gentiloni, libyjský premiér Faíz Sarrádž a prezidenti Čadu Idriss Déby a Nigeru Mahamadou Issoufou. Tyto dvě země sousedí s Libyí, odkud se migranti vydávají k italským břehům.

 Kontroly už v Africe pod dohledem OSN

Macron podle agentury AFP navrhl, aby už v Nigeru a Čadu byly identifikovány osoby, které mají právo na azyl, „a co nejrychleji jim bylo zajištěno bezpečí”. Na proces by podle něj měl dohlížet Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Migrační krize se podle něj týká každého a nikdo ji nemůže vyřešit sám.

Závěrečné prohlášení pařížské schůzky podle DPA odkazuje na unijní program přerozdělování běženců a uvádí, že každý stát EU by se měl sám rozhodnout, kolik uprchlíků z Afriky přijme. Žádné přísliby a ani časový plán návrh neuvádí, o iniciativě by ale EU měla diskutovat. Návrh také předpokládá, že účast na přerozdělování by byla otevřená i dalším evropským a neevropským zemím.

Afričtí lídři na summitu podle AP požadovali, aby jim Evropa více pomáhala v boji proti pašerákům lidí tak, aby tyto osoby měly možnost legálního výdělku. Předseda libyjské vlády Sarrádž uvedl, že potřebuje silnější podporu v boji proti převaděčům a na ochranu jižní hranice země.

„Jsme už roky zvyklí na různá prohlášení našich partnerů. Chceme konkrétní kroky,” uvedl na tiskové konferenci čadský prezident Déby.

Z Evropy tečou do Afriky miliardy

„Problémem je chudoba,” uvedla šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová, která se schůzky také účastnila. Uvedla, že Evropská unie a členské země ročně na africkém kontinentu investují 20 miliard eur (téměř 522 miliard Kč). Agentura AFP připomněla, že například Niger získal v červenci od EU pomoc na boj s nelegální migrací ve výši deset milionů eur (asi 261 milionů Kč).

Evropě se díky dohodě s Tureckem podařilo omezit proud migrantů mířících do Řecka, uprchlíci se nyní vydávají k italským břehům především z libyjského území. Podle údajů italských úřadů dosáhlo italských břehů od počátku roku 97 293 lidí. Od roku 2014 zahynulo při pokusu překonat Středozemní moře 14 000 lidí.

Někteří běženci se snaží dostat do Evropy jinými cestami, především přes Maroko a Španělsko.