Článek
Ani jeden z prezidentů v průzkumu nedopadl slavně. Trump se vysoké podpoře těší jen na Filipínách, kde jeho zahraniční politice důvěřuje 69 procent dotázaných, Putin boduje ve Vietnamu se 79 procenty, jinak je podpora jejich zahraničněpolitických kroků a důvěra v ně nižší.
Putina ale vnímá svět o něco lépe, i když současně podle mediánu 31 procent respondentů označilo Rusko jako bezpečnostní hrozbu pro svoji zemi. Trumpa přitom vnímají problematičtěji než Putina i někteří spojenci v NATO. Lépe ho hodnotili lidé v Německu, Francii, Japonsku i Jižní Koreji. V Řecku má Putin důvěru poloviny respondentů, kdežto Trump jen 19 procent.
Putin je na tom lépe například i ve Švédsku, kde si ovšem jeho zahraniční politiky cení jen 12 procent dotazovaných, zatímco té Trumpovy 10 procent. Ještě hůře jsou na tom oba státníci v očích Španělů, kde Trumpa ocenilo jen sedm a Putina osm procent dotázaných.
Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet
Mezi spojenci se Trump těší větší podpoře v Austrálii, Kanadě, Velké Británii, Nizozemsku, Jordánsku, Izraeli či Polsku, přičemž například v Jordánsku ho pozitivně vidí jen devět procent dotázaných oproti dvěma procentům, která se vyslovila pro Putina. V Izraeli je skóre Trumpa vůči Putinovi 56:39 procentům podle mediánu, v Polsku si Trumpovy zahraniční politiky cení 23 procent lidí a té Putinovy jen čtyři.
V ruského prezidenta nemá důvěru 60 procent respondentů a obzvláště slabé podpoře se těší v Evropě.
Průzkum byl veden od 16. února do 8. května, tedy ještě v době před vyostřením krize v Koreji, před schválením nových protiruských sankcí americkým Kongresem, které Trump podepsal, a před vyhoštěním amerických diplomatů z Ruska. Česká republika do ankety zahrnuta nebyla.