Podle Mehmeta Gökoglua, biologa z univerzity v Akdenizu, je to jednoduše tím, že želvy špatně vidí.

„Souvisí to s úhlem, v němž dopadá světlo do vody, a se zčeřením vody větrem. Mezi 15. a 16. hodinou je úhel dopadu světla pro zrak karet nejnevýhodnější,“ vysvětluje. „Čím má dotyčný světlejší kůži, tím je ohroženější,“ dodává.

Turisté ani místní se ale karetího kousnutí podle něj nemusí nijak zvlášť obávat.

Čtěte také:
Hladová želva si pochutnala na živé medúze před očima potápěčů

„Nikoho ty želvy nesnědly. Ani jednomu z těch, kdo se nechali ošetřit v nemocnici, neprokously kůži. Jakmile se pohnete, odplavou,“ popisuje. Po kousnutí podle listu postiženým zůstává na kůži jenom znaménko nebo odřenina.

„To, že tady s námi karety plavou, je nejlepší důkaz, že voda je tu čistá a že se tady daří životu,“ uzavírá Gökoglu.