Ty Mayová prosadila argumentem, že v jednáních o odchodu Británie z EU je nutné „silné a stabilní vedení“ v čele země. Její strana měla dosud v parlamentu jen slabý náskok asi tuctu mandátů.

Průzkumy dávají zatím konzervativcům naději na upevnění moci. Podle průzkumu společnosti Panelbase by nyní Konzervativní stranu volilo 47 procent Britů. Je to ale o dva procentní body méně než před týdnem.

Mayová slibuje tvrdost vůči Unii

Opoziční labouristé by sice získali jen 30 procent, což je však o tři procentní body více. Strana tvrdí, že Mayová přivede zemi k ekonomicky ničivému „tvrdému brexitu“. Do voleb jdou proto se slibem změkčení dopadů odchodu z EU. Kampaň však staví hlavně na obraně veřejné zdravotní péče před škrty a zavíráním nemocnic.

„Říkáme jasně, že brexit dovedeme k úspěchu,“ ujišťoval ve středu naopak mluvčí premiérky. Sama Mayová dala najevo, že bude tvrdá. „Během boje o vedení v Konzervativní straně mě jeden z mých kolegů označil za ženu, s níž je zatraceně těžké pořízení. A já jsem tehdy řekla, že příští osobou, která to zjistí, bude Jean-Claude Juncker,“ prohlásila. Na dotaz, zda na to předseda Evropské komise již přišel, ale neodpověděla.

V Bruselu jsou lidé, kteří si nepřejí, aby rozhovory skončily úspěchem a aby Británie prosperovala.T. Mayová

Juncker se s ní setkal minulý týden a po schůzce údajně řekl, že odchází desetkrát skeptičtější než dříve k možnosti, že bude dosaženo dohody. Jsou mu připisována i slova, že ve věci brexitu se Británie nenachází na jiné planetě, nýbrž „v jiné galaxii“. Unijní zdroje tvrdí, že Británie nechápe vyjednávací proces a nerozumí ani fungování Unie, což by mohlo vést ke zhroucení jednání.

Mayová na to po návštěvě u královny reagovala útokem na Unii: „V Bruselu jsou lidé, kteří si nepřejí, aby rozhovory (o brexitu) skončily úspěchem a aby Británie prosperovala.“ Unie se podle ní snaží pomocí hrozeb ovlivnit nadcházející volby.

Brusel a Londýn dělí sto miliard eur

Předvolební kampaň začíná v době, kdy v Británii sílí obavy, že brexit bude velmi drahý. Deník Financial Times ve středu napsal, že Unie by mohla Londýnu vystavit účet za brexit na více než 100 miliard eur (téměř 2,7 biliónu Kč).

Je to o 40 miliard více než dosavadní odhadovaná suma. Podle listu bude Londýn vyzván, aby i po brexitu přispíval na platby pro farmáře a na provoz unijních institucí.

Ministr pro brexit David Davis řekl stanici ITV, že pokud jde o platby, Británie splní pouze své právní závazky. „Řekli jsme, že splníme naše mezinárodní závazky, ale to budou naše mezinárodní závazky, včetně aktiv a pasiv, které budou v souladu se zákonem, ne prostě to, co chce Komise,“ dodal.