Článek
Zásobovací loď dlouhá přes deset metrů odstartovala v 19:41 hod. místního času (13:41 SELČ) z nejnovějšího čínského kosmického střediska Wen-čchang v jižní ostrovní provincii Chaj-nan, napsala agentura AP. Vynesla ji raketa Dlouhý pochod 7 poháněná kapalným palivem, používá se kerosen a jako okysličovadlo kapalný kyslík.
Tchien-čou 1 (Nebeské plavidlo) unese šest tun nákladu, dvě tuny paliva a může být na cestě bez posádky tři měsíce, uvedla čínská státní média. Je naprogramovaná tak, aby po dosažení kosmické laboratoře prováděla vědecké pokusy.
Čínská zásoboavcí loď Tchien-čou 1
Experimentální laboratoř Tchien-kung 2 (Nebeský palác 2) umístila Čína na oběžnou dráhu v loňském roce. Dva čínští kosmonauti strávili v laboratoři celý měsíc; byla to nejdelší čínská mise s lidskou posádkou.
Základní modul budoucí čínské vesmírné stanice o hmotnosti dvaceti tun má být vypuštěn příští rok. Celá šedesátitunová stanice by měla být plně funkční v roce 2022 a fungovat by měla nejméně deset let, napsala agentura AP. V roce 2011 americký kongres vyloučil z bezpečnostních důvodů působení čínských tchajkonautů na mezinárodní kosmické stanici ISS.
Čínská raketa Dlouhý pochod 7 se zásobovací lodí na kosmodromu
Čína se po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech v roce 2003 stala teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu člověka. V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru a v roce 2013 přistála nepilotovaná čínská vědecká sonda na Měsíci. Podle odborníků ale čínský kosmický program za americkým a ruským stále ještě zaostává.