Trest smrti byl v Turecku zrušen v roce 2004 jako součást vstřícných kroků Ankary v rámci vyjednávání o vstupu země do Evropské unie. O jeho obnovení mluví Erdogan od loňského neúspěšného pokusu o puč opakovaně.

V neděli v projevu k čerstvým výsledkům plebiscitu o změně ústavy uvedl, že o znovuzavedení nejvyššího trestu začne jednat s premiérem a lídry dalších stran a že i o této věci by se podle něj hlasovalo v referendu.

Komise potvrdila výsledky

Nedělní plebiscit — v němž Turci rozhodovali o změnách ústavy, respektive o přechodu na prezidentský systém — dopadl výsledkem, který si Erdogan přál, tedy úspěchem zastánců změn.

Jejich vítězství potvrdila v neděli pozdě večer národní volební komise s tím, že sečíst zbývá asi 600 tisíc hlasů. Oficiální výsledky budou zveřejněny za 11 až 12 dnů.

Průběžná čísla po součtu téměř sta procent hlasů hovořila o tom, že tábor „ANO” vyhrál s 51,3 procenta. [celá zpráva] Přispěly k tomu i hlasy ze zahraničí, kde Turci hlasovali s předstihem. [celá zpráva]

Výhrady k výsledku má ovšem část opozice, která upozorňuje na to, že volební komise povolila sčítat i hlasy na lístcích bez razítka. Opozice proto volá po přepočítání části hlasů.

EK vyzývá k hledání konsensu

Navržená ústava posiluje pravomoci hlavy státu. Dává jí mimo jiné právo vydávat dekrety, jmenovat členy vlády, vybírat část soudců nebo rozpustit parlament.

„Vzhledem k těsnému výsledku referenda a hlubokým důsledkům těchto ústavních změn vyzýváme turecké orgány, aby usilovaly o co nejširší konsenzus při jejich uplatňování,“ uvedli v reakci na výsledek plebiscitu ve společném prohlášení předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová a eurokomisař EU pro rozšíření Johannes Hahn.

Trojice unijních představitelů zároveň upozornila, že reformy budou posuzovány, zda neporušují povinnosti Turecka jako kandidátské země usilující o vstup do EU a jako členské země Rady Evropy.

Autoritářský styl 

Domácí i zahraniční odpůrci reformy ji kritizují s tím, že soustředí příliš velké pravomoci do rukou prezidenta. Erdogan, který zemi vládne de facto už 14 let (z toho 11 let jako premiér), je už nyní kritizován za příliš autoritářský styl.

Západní země i organizace ochránců lidských práv Ankaře vytýkají mimo jiné porušování svobody slova, v Turecku jsou souzeni i novináři a opoziční politici.