Křesťané věří, že Ježíš Kristus se během Posední večeře zachoval stejně ke svým apoštolům.

„Ježíš omyl nohy svým žákům, aby jim ukázal, že je až do konce miluje. Chci to udělat stejně jako farář svým ovečkám,“ řekl František podle rozhlasu Radio Vatikán.

Mezi vězni byl i muslim, jenž konvertoval ke křesťanství, tři ženy a dva trestanci odsouzení na doživotí. Další by se měli dostat na svobodu v letech 2019 až 2073. Ve věznici v Palianu si tresty odpykávají především bývalí mafiáni, kteří posléze přistoupili na spolupráci s úřady výměnou za snížení trestu. K 1. dubnu tam bylo v detenci na 70 vězňů.

Před návštěvou věznice řekl pontifik listu La Repubblica, že na vězně by se nemělo pohlížet jen jako na ty, kdo se dopustili těžkých chyb.

„Často se zapomíná, že všichni jsme hříšní a že všichni jsme vězni, aniž si to uvědomujeme. Odsouzenec ve skutečnosti nedělá nic jiného, než že se snaží, aby si i v těsných prostorách cely udržel vlastní individualitu,“ dodal.

František šel křížovou cestu

Loni myl papež nohy utečencům v uprchlickém centru ve městě Castelnuovo di Porto nedaleko od Říma jako součást rituálu, k němuž pozval muslimské, pravoslavné, hinduistické a katolické běžence.

V úvodu velikonočních slavností František zopakoval výzvu za mír. „Násilí není lékem na náš rozvrácený svět. Chci ještě důrazněji žádat o mír pro tento svět porobený obchodníky se zbraněmi, kteří vydělávají na krvi mužů a žen,“ řekl ve Svatopetrské bazilice před tradiční mší svěcení olejů.

V pátek se pontifik s desetitisíci věřících zúčastnil v římském Koloseu obřadu křížové cesty. Projevy při 14 zastaveních se týkaly utrpení emigrantů, chudých, nemocných, lidí bez práce i vězňů.

Papež v Koloseu

Papež v Koloseu

FOTO: Andrew Medichini, ČTK/AP

Ačkoli křesťané slaví památku Kristova nesení kříže na celém světě, římská oslava je nejproslulejší, protože se odehrává v prostorách Kolosea. Atmosféru tam podtrhují četné svíce a pochodně.

Křížová cesta
Křížové cestě se někdy podle jejího cíle říká kalvárie.
Symbolicky zachycuje události spojené s ukřižováním Ježíše Krista.
Zahrnuje dění kolem jeho odsouzení Pilátem Pontským, nesení kříže po Via Dolorosa a ukřižování na hoře Golgotě (Kalvárii).
Dělí se na obvykle čtrnáct zastavení podle jednotlivých událostí tradičně spojených s pašijemi.

V sobotu večer František povede také velikonoční vigilii. Na pondělní Boží hod velikonoční, kdy si křesťané připomínají vzkříšení Páně, bude dopoledne sloužit slavnostní mši na náměstí před Svatopetrskou bazilikou. V poledne pak pronese slavnostní požehnání Městu a světu (Urbi et Orbi).

Královna Alžběta rozdávala mince

Britská královna Alžbeta II. darovala v rámci bohoslužby na Zelený čtvrtek v katedrále ve městě Leicester tradiční almužnu 182 seniorům.

Pamětními stříbrnými mincemi raženými výhradně pro tuto příležitost ve speciálních peněženkách obdarovala 91 mužů a 91 žen, protože příští měsíc oslaví 91. narozeniny. „Všem vybraným bylo přes sedmdesát let a dlouho křesťansky sloužili církvi nebo obci,“ sdělila leicesterská katedrála.

Pro letošek vybrali Leicester, protože je jedním ze 44 britských měst s katedrálou anglikánské církve, v níž se panovnice během své 65leté vlády zatím akce nezúčastnila.

Už ve 12. století před Velkým pátkem obdarovávali britští panovníci chudé. V 15. století začaly dary směřovat k tolika lidem, jejichž počet se shoduje s věkem krále či královny.

Ceremonie na Zelený čtvrtek byla vůbec první veřejnou akcí, které se v roce 1952 zúčastnila mladá královna, když se po smrti otce krále Jiřího VI. ujala trůnu.