„Našemu sdružení dosud nahlásily české dopravní firmy zhruba deset takových případů. Jejich řidiči dostali ve Francii pokutu 135 eur za to, že u sebe neměli potvrzení o minimální mzdě. Otázka je, o kolika dalších případech jsme se nedozvěděli,“ řekl v úterý Právu mluvčí sdružení Česmad Bohemia Martin Felix.

Zahraniční dopravci jsou navíc povinni mít ve Francii styčnou osobu, přes kterou bude probíhat případné další šetření. Úřady si od pokutovaných dopravců mohou vyžádat jejich výplatnice i uzavřené kolektivní smlouvy.

Neúnosná zátěž

„Zvláště pro malé české dopravce to znamená neúnosnou byrokratickou zátěž. Většinou nemají na to, aby si ve Francii stálého zástupce platili. Jednoznačně jde tedy o opatření, které jim má podnikání v této zemi znechutit, nebo dokonce znemožnit,“ tvrdí Felix.

Řidič vezoucí zboží nebo lidi do Francie má od 1. července nárok nejen na tamní minimální mzdu, ale i na další sociální pravidla, týkající se pracovní doby a odpočinku, práce přesčas, ochrany zdraví při práci a rovnosti pohlaví. Opatření jde tak daleko, že tam řidič nesmí přespávat v kabině svého vozu.

Jednou z firem, jejichž řidiči už dostali ve Francii zmíněnou pokutu, je ČSAD Uherské Hradiště.

„Náš řidič územím Francie projížděl několik hodin. Pokutu dostal při náhodné kontrole. Aby se vyhovělo tamějšímu zákonu, musel by být ve Francii registrován. Při kontrole by pak musel prokázat i výplatní páskou, že mu během pobytu na území této země náleží minimální francouzská mzda, tedy kolem deseti eur za hodinu,“ řekl Právu generální ředitel ČSAD Uherské Hradiště Radislav Kusák.

Řidič potvrzení o minimální mzdě neměl. Musel tak hned na místě zaplatit 135 eur, jež mu firma po návratu vrátila.

Ťok: Mezi státy nelze vrážet klín

Francie se v tažení proti zahraničním dopravcům inspirovala příkladem Německa. Tam už od 1. ledna 2015 nabyl účinnosti zákon ukládající zahraničním firmám, že svým zaměstnancům vykonávajícím práci na území SRN musí platit alespoň minimální mzdu ve výši 8,50 eura za hodinu.

Účinnost tohoto zákona byla ale v SRN pozastavena, protože Evropská komise od loňska šetří, jestli by takové nařízení pod záminkou boje proti sociálnímu dumpingu nenarušilo v EU svobodu podnikání a volný pohyb zboží.

Proti ochranářským opatřením je už jedenáct členských zemí EU. Jejich společný protestní dopis předal letos v červnu ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) na zasedání Rady EU v Lucemburku eurokomisařce pro dopravu Violetě Bulcové.

„Zaváděním ochranářských opatření jsme velmi znepokojeni. Pravidla v silniční dopravě potřebujeme regulovat jednotně na evropské úrovni, a ne vrážet mezi státy klín,“ zdůraznil tehdy Ťok.

Problém se týká i jiných profesí

Protesty ovšem Francii od zavedení opatření vůči zahraničním dopravcům neodradily a na definitivní verdikt Evropské komise se stále ještě čeká.

Stejný problém jako dopravci mají přitom i firmy vysílající do Francie či SRN zaměstnance na veletrhy a odborné konference.

„I na ně se podle výkladu německého práva vztahuje povinnost vyplácet zaměstnancům německou minimální mzdu,“ upozornila na úterní pražské konferenci k této problematice Gabriela Černá, specializující se na účetní a personální poradenství firmám.