Článek
Napětí mezi Irákem a Tureckem se stupňuje od loňska, kdy Turecko vyslalo na sever Iráku svou armádu. Minulý týden turecký parlament mandát pro působení svých vojáků v Iráku prodloužil.
Turci se podle Ankary v sousední zemi zaměřují na boj proti „teroristickým organizacím“, mezi ně však z pohledu Turecka patří nejen Islámský stát, ale i kurdské milice YPG nebo Strana kurdských pracujících (PKK).
Irácký parlament na prodloužení mandátu pro tureckou armádu reagoval v úterý večer, když vyzval, aby Ankara vojáky ze severu země stáhla.
„Požádali jsme tureckou stranu více než jednou, aby nezasahovala do iráckých záležitostí. Obávám se, že by se turecké působení mohlo zvrtnout v regionální válku,“ uvedl ve středu premiér Abádí ve vysílání státní televize.
„Chování tureckého vedení je nepřijatelné a my se nechceme dostat do vojenské konfrontace s Tureckem,“ řekl také.
Irák považuje Turky za okupanty
Turecko tvrdí, že jeho vojáci jsou v Iráku na pozvání kurdské regionální vlády, s níž Ankara udržuje pevné vazby. Většina vojáků je na základně Bašika severně od Mosulu, kde pomáhají cvičit irácké kurdské pešmergy a sunnitské bojovníky.
Turecko označuje nasazení vojáků za nevyhnutelné vzhledem k působení radikálů v oblasti, Bagdád však tvrdí, že centrální vláda do země turecké vojáky nepozvala a považuje je za okupanty.
Napětí mezi oběma zeměmi se zvyšuje s očekávanou ofenzivou proti Islámskému státu v Mosulu.
Turecký premiér Binali Yildirim k plánovému útoku řekl, že jestliže se dostane oblast Mosulu, obývaná sunnity, pod kontrolu šíitských jednotek, vystupňuje se napětí mezi komunitami sunnitských a šíitských muslimů.
Irácká armáda operaci připravuje, ale zatím není jasné, zda se do ní - jako tomu bylo v případech osvobozování jiných měst - spojenecké šíitské milice zapojí.
