Vesnici nyní hlídá na padesát policistů, muslimové se však rozhodli přestěhovat do blízkého města. „Nejsme tu v bezpečí, máme strach,“ vysvětlil jeden z představitelů mešity.

K podobným sektářským útokům, jejichž oběti jdou už do stovek, dochází v převážně buddhistické Barmě pravidelně. Terčem je tamní muslimská menšina, tzv. Rohingové, kteří, ačkoli v zemi žijí po staletí, jsou stále považováni za nelegální přistěhovalce ze sousedního Bangladéše a většina z nich nemá žádné státní občanství. Nemůžou volit ani kandidovat.

Rohingové utíkají před terorem

Dlouhodobé napětí eskalovalo v roce 2012, kdy se rozbuškou stal strach buddhistů, že populace Rohingů rychle přeroste většinové obyvatelstvo.

Téměř 140 tisíc Rohingů z barmského západního Rakhinského státu, jehož sever především obývají, kvůli následující vlně násilí opustilo domovy a přes Thajsko zamířilo do Indonésie či Malajsie. Další 1,1 miliónu Rohingů v Barmě dál žije, jsou ale často soustředěni do provizorních táborů bez nároku na zdravotní péči či školní docházku.

„Nechceme tady nikoho, kdo si hraje na uprchlíky nebo Bengálce a snaží se pohltit náš národ nebo lid. Je třeba je poslat zpět, odkud přišli,“ vysvětlil barmský buddhistický mnich Pamaukka.

Zákony mířené proti muslimské menšině

Nenávist vůči muslimské menšině (v Barmě žije 80 procent buddhistů a čtyři procenta muslimů) podněcují nacionalistické buddhistické organizace jako Hnutí 969 či Sdružení na ochranu rasy a náboženství (MaBaTha).

Jejich členové se například loni přičinili o prosazení zákona zabraňujícího ženám rodit častěji než jednou za tři roky, což je jasně namířeno proti etnickým a náboženským menšinám, které mají vyšší porodnost, anebo normy omezující sňatky mezi buddhistickými ženami a nebuddhistickými muži.

Věřící v oblasti
  
země
věřící
(%)
Barma
buddhisté
80
 muslimové
4
Srí Lanka
buddhisté
70
 muslimové
7,5
Thajsko
buddhisté
94
 muslimové
4
Zdroj: Wikipedie
  

„Peníze, které utratíte v muslimském obchodě, budou použity na získání buddhistické ženy, která bude brzy donucena konvertovat k islámu. Narodí se jí bengálští muslimové a stane se z nich hlavní nebezpečí pro náš buddhistický národ, protože nakonec zničí naši rasu a naše náboženství. Až se přelidní, ovládnou nás a z naší země udělají islámský stát,“ varoval před časem Ašin Wiratu, prominentní mnich z Hnutí 969.

Počet muslimů v Barmě zůstává stejný

Wiratu, označený časopisem Time jako „tvář buddhistického teroru“, necituje ze súter, aby podpořil své názory – v mírumilovném Buddhově poselství by pro ně také marně hledal oporu.

Běžní barmští buddhisté to po něm ale ani nechtějí – je pro ně náboženskou autoritou a bojovníkem proti muslimské invazi. Nehrají pro ně roli ani fakta jako výsledek sčítání lidu z roku 2014, podle něhož se počet muslimů v Barmě za posledních třicet let nezměnil.

Situace v Barmě se ale začíná měnit k lepšímu. Vláda vedená nositelkou Nobelovy ceny za mír Aun Schan Su Ťij, která doposud mlčela, v červenci – tedy sto dnů po převzetí moci – oznámila vytvoření pracovní skupiny pro prevenci náboženského násilí.

Dalajlama se Rohingů zastal

Kabinet dále pohrozil zásahem proti MaBaTha a postavil se za člena vládní strany, který MaBaTha otevřeně kritizoval. Rozhýbala se také Rada mnišské obce čili sanghy.

„MaBaTha nebyla nikdy uznána za skutečnou buddhistickou organizaci... a Rada ji nyní konečně odsuzuje, protože se stala nekontrolovatelnou,“ zdůraznil v červenci její mluvčí.

Duchovní vůdce tibetských buddhistů dalajlama přitom už loni v květnu Su Ťij vyzval, aby se postavila na stranu Rohingů. Wiratu zareagoval, jak je pro něj typické: Su Ťij nazval diktátorkou a Vysokému komisaři OSN pro lidská práva Zeidovi Ra’ad al-Husajnovi, který označil perzekuci Rohingů za možný zločin proti lidskosti, pohrozil „zmlácením vietnamkami“, pokud nebude „dost bystrý“.

Barmští mniši a nacionalisté v dubnu demonstrovali před ambasádou USA v barmském Rangúnu proti používání označení Rohingové. Radikálové považují příslušníky této komunity za nelegální přistěhovalce z Bangladéše.