Capriles před novináři prohlásil, že pokud parlament odmítá dekret, jímž prezident v zemi vyhlašuje šedesátidenní výjimečný stav, "jsou Venezuelané povinni tento dekret ignorovat".

„My Venezuelci neakceptujeme tento dekret. Maduro se povýšil nad ústavu," řekl a dodal: "Aby ho zavedl, měl by rozmístit bojové tanky a vojenská proudová letadla. Obracím se na ozbrojené síly: hodina pravdy nadešla, je třeba se rozhodnout, zda jste pro ústavu, nebo pro Madura."

Zdůraznil, že opozice nevolá po puči, ale místo toho chce najít legální a ústavní cestu, jak odstavit Madura v referendu.

Vyzval odpůrce prezidenta, aby ve středu vyšli do ulic.

Maduro referendum odmítl s tím, že není "životaschopné". Obvinil opozici z "podvodu". Prezidentovi odpůrci přitom shromáždili 1,85 miliónu podpisů k žádosti o konání referenda, ačkoliv podle tamějšího zákona stačí jen 200 tisíc podpisů. Úřady již také oznámily, že pochody iniciované opozicí nebudou povoleny.

Odchod prezidenta chce 70 procent lidí

Odchod bývalého řidiče autobusu z nejvyššího postu v zemi si podle průzkumů přeje téměř 70 procent Venezuelanů. Demonstrace proti zdržování referenda o odvolání Madura se minulý týden zvrhla v násilí: protestující házeli kamení a policie proti nim použila slzný plyn.

Maduro vyhlásil šedesátidenní stav ohrožení, který se může prodloužit o dalších šedesát dnů, jen pár hodin poté, co americká rozvědka vyjádřila obavy z ekonomického a politického zhroucení Venezuely a předpověděla, že prezident nedokončí svůj mandát. Maduro už naznačil, že výjimečná opatření budou trvat až do roku 2017. Ve Washingtonu nevylučují ani scénář, že se socialisté prezidenta raději sami zbaví.

Zatím však není jisté, že se kritikům podaří referendum do 10. ledna 2017 prosadit. Uzná-li celostátní volební komise jejich platnost, bude muset opozice nasbírat za tři dny podpisy 20 procent voličů, tedy téměř čtyři milióny. Teprve potom bude vyhlášeno referendum o odvolání hlavy státu.

V případě úspěchu by to znamenalo nové prezidentské volby.  Prezident je ale odhodlán vydržet ve funkci až do konce svého volebního období. Opozici, která by chtěla napodobit odvolání levicové prezidentky Dilmy Rousseffové v Brazílii, označil za štváče, kteří podněcují násilí, aby ospravedlnili zahraniční invazi.

Vedení země si otevřeně troufají kritizovat i představitelé byznysu. Nejnovější Madurova pohrůžka vězením pro vedení odstavených továren přišla poté, co přední potravinářská firma Polar Group obvinila vládu ze špatného řízení, kvůli němuž už není schopna dovážet ječmen. Musela tak zastavit výrobu piva, které tvořilo 80 procent domácí spotřeby.

Bankrotující země

Venezuela se ocitla v kritickém bodu. Dlouhodobě neřešené hospodářské problémy ještě prohloubil pokles cen ropy, hlavního vývozního artiklu. V zemi chybějí základní životní potřeby, od jídla až po léky, inflace dosáhla loni 180 procent. Prezident Nicolás Maduro, mnohem méně charismatický nástupce zesnulého Huga Cháveze, si neví rady.

Prodloužil stav nouze, slibuje konfiskaci odstavených továren a hrozí jejich vedení vězením. Žádný z těchto kroků však nemůže tíživou situaci vyřešit. Nepomůže ani vojenské cvičení namířené proti nespecifikovaným zahraničním hrozbám, které by se mělo uskutečnit příští víkend.

Spíš jen potvrzuje, že Maduro panikaří, a poté, co koncem minulého roku ztratil většinu v parlamentu, se pokouší zachovat si moc jinými prostředky.

„Mluvíme o zoufalém prezidentovi, který se posunul na hranici zákonnosti a ústavnosti,“ uvedl o víkendu opoziční lídr Jesús Torrealba, „snaha o prosazení referenda o odvolání prezidenta získává podporu unavených a frustrovaných Venezuelanů.”