Zákon o odškodném byl součástí hlasování o rozpočtových výdajích. O dalších pět let byl prodloužen zákon, který umožňuje vyplácet odškodné obětem atentátů na USA z 11. září 2001, nově vznikl desetiletý program na odškodnění obětí útoků na Američany spáchané s účastí státu. Do této definice spadá únos na americkém velvyslanectví v Teheránu a také atentáty na americká velvyslanectví v Tanzanii a Keni spáchané v roce 1998.

V Teheránu se Američané dostali do zajetí v době íránské islámské revoluce v roce 1979 a v rukou únosců byli 444 dní. Dohoda o jejich osvobození z roku 1981 nedávala rukojmím možnost soudit se s Íránem o odškodné.

Odškodné nejdřív za rok

Zdrojem odškodného budou podle listu The New York Times pokuty vybrané v rámci sankcí. Banka BNP Paribas musí například letos zaplatit devět miliard dolarů za porušení sankcí proti Súdánu, Kubě a Íránu.

První peníze budou vyplaceny až za rok. Partneři a děti rukojmích mají nárok na jednorázových 600 tisíc dolarů. Z 53 rukojmích je nyní naživu 37 lidí.

Studenti vtrhli na americké velvyslanectví 4. listopadu 1979 a zajali 99 lidí, mezi nimiž bylo 66 Američanů. Výměnou za ně žádali vydání šáha Mohammada Rezu Pahlavího, který odjel do Egypta a pak do USA.

O čtrnáct dní později se dostali na svobodu zajaté ženy a rukojmí afrického původu, takže v zajetí zůstalo 53 lidí. USA následující rok přerušily s Íránem diplomatické styky, které dosud nebyly obnoveny. Dohoda o propuštění vznikla v lednu 1981. V červnu 1980 byl jeden z rukojmích kvůli zdravotním problémům propuštěn, zbylých 52 se dostalo na svobodu 20. ledna 1981.