„Čekáme tady už několik dnů, než půjdeme dál,“ říká mladá Afghánka, která ani netuší, že ji od vysněného území EU dělí necelých deset kilometrů.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Dvaadvacetičlenná rodina s pěti dětmi z afghánské provincie Herát vyrazila na pouť za blahobytem už přede dvěma měsíci. „Šli jsme většinou pěšky, ale občas jsme se svezli také autobusem a vlakem. Teď jsme zcela bez peněz a nevíme co dál,“ říkají.

Hranice jako řešeto

Do opuštěné cihelny se uchýlily takových rodin desítky a všichni čekají na kýžený přechod maďarské hranice, která pro ně znamená vysněný život. „Chceme dál do Německa nebo do Švédska,“ mají jasný plán.

U maďarské obce Kiskunhalas na hranicích se Srbskem v bývalých kasárnách otevřeli v sobotu nový velký záchytný tábor pro tisícovku migrantů. Na ploše 200x200 metrů postavili několik velkokapacitních stanů. Migranti zde stráví maximálně 24 hodin a budou převezeni do azylových táborů.

Osobní prohlídka probíhá v bílých rukavičkách.

Osobní prohlídka probíhá v bílých rukavičkách.

FOTO: Ivan Vilček, Právo

László Toroczkai, starosta maďarské obce Ásotthalom, podporuje myšlenku vybudování čtyři metry vysokého a 175 kilometrů dlouhého plotu na hranicích.

„Oplocení samo o sobě však nebude stačit. Musí tam být i policisté nebo vojáci, jinak uprchlíkům ani plot nezabrání v dalším pronikání na naše území,“ konstatuje. „Bohužel Evropská unie je v této otázce zcela impotentní a nic nedělá,“ dodává starosta.

.

Policie zadržela 25 uprchlíků z Konga.

FOTO: Ivan Vilček, Právo

Obecní polní strážník Barnabás Herédi (26) se svými dvěma kolegy střídavě monitorují hranici v okolí obce. „Pokud zpozorujeme uprchlíky, zavoláme státní policii,“ vysvětluje. Než stačí doříci další, na silnici se objeví trojice běženců.

Dezorientovaní, vyčerpaní a skleslí Afghánci jsou na cestě už několik týdnů a ani netuší, že pronikli k prvnímu z cílů – na území EU. Polní strážník přivolá policisty, kteří je podrobí osobní kontrole a následně odvezou do sběrného tábora u obce Röszke.

Ocelová lana jsou pro smích

Na stařičkém automobilu Lada Niva polní stráže vyrážíme na hranice. Po několika kilometrech potkáváme 25člennou skupinu uprchlíků z Konga. Obklopují je policisté, uprchlíci trpělivě a znaveně sedí na zemi u silnice a čekají na převoz do tábora. Na hranici se Srbskem se nechce věřit, že toto je vnější hranice schengenské zóny. Přes zarostlé pole se dá bez problémů přejít na srbskou stranu a zase zpět a nikdo si nás nevšímá. Hranici vytyčují pouze 100 let staré hraniční kameny.

Ocelová lana na hraničním mostu mezi Maďarskem a Srbskem jsou spíše pro smích.

Ocelová lana na hraničním mostu mezi Maďarskem a Srbskem jsou spíše pro smích.

FOTO: Ivan Vilček , Právo

Na mostě, který vede přes hraniční potok, je nataženo několik ocelových lan. „Kdysi sloužily jako překážka pro pašeráky aut. Proti migrantům je však ocelové lano zcela neúčinné,“ přiznává Herédi.

Jen v okolí obce Ásotthalom zadrží 300 až 400 uprchlíků denně. Jeden den na srbsko-maďarské hranici končí a druhý den vše začíná znova. Na srbské straně se houfují další uprchlíci, maďarská policie je opět bude odchytávat na maďarském území a umístí je do azylových táborů, odkud po několika dnech stejně zmizí a pokračují ve své cestě za vysněným životem v Německu, Dánsku, Švédsku a v dalších zemích.

Vlna migrantů nebere konce a každým dnem překračují hranice další stovky lidí.