Rusové družici vypustili v roce 1980 a už v tomtéž roce ji museli označit za „mrtvou“. Ruská oficiální místa varovala, že družice, o níž není v tuto chvíli jisté ani to, jak je velká a těžká, by měla sestoupit do atmosféry právě v neděli 16. února, přičemž její sestup není kontrolován.

Odborníci na problematiku varují, že se sestupem ruské družice je spjato velké a reálné nebezpečí. Poté, co většina tělesa shoří při prostupu atmosférou, stále zbyde ještě dost částí, které se promění v hořící úlomky nekontrolovatelně letící ohromnou rychlostí. To potvrzují i ruská oficiální místa. Nejdůležitější otázkou tedy je, kam části vyřazeného satelitu dopadnou.

Přesnému určení tohoto místa brání velké množství vnějších faktorů, jež mohou dráhu letu úlomků ovlivnit. Obecně se očekává, že satelit dopadne kamsi do Tichého oceánu, což by bylo ideální. V takovém případě totiž nehrozí žádné větší ohrožení.

Když padají, tak škodí

Nicméně, zahraniční média pohotově vypichují případ sestupu jiné ruské družice typu Kosmos, jejíž zbytky skončily v neobydlené části Kanady, kde se po jejich dopadu uvolnila do okolí spousta radioaktivního odpadu. Jeho likvidace pak byla velmi zdlouhavá.

Nepříliš šťastný konec potkal i další ruský satelit řady Kosmos, který se v rychlosti téměř 42 000 km/hod srazil s telekomunikační družicí Iridium. Po srážce se na oběžnou dráhu Země dostaly tisíce a tisíce částeček, které rozšířily množství vesmírného odpadu, který putuje po oběžnici Země.