"Nikdo nemůže být cílem diskriminace kvůli tomu, že miluje toho muže či tu ženu," reagovala mluvčí amerického ministerstva zahraničí Victoria Nulandová. Připomněla rovněž, že USA jsou znepokojeny i dalšími ruskými kroky namířenými zejména proti svobodě projevu a shromažďování. Mluvčí prohlásila, že USA budou otázku lidských práv nastolovat při každém americko-ruském dialogu, a to i na prezidentské úrovni.

Zákon zakazující propagaci homosexuality mezi mládeží, schválený už v deseti ruských regionech, by měl platit na území celého státu. Podle kritiků se stane dalším nástrojem postihu homosexuálů, kteří dodnes žijí v Rusku na okraji společnosti.

Homosexualita byla zločinem do roku 1993

Homofobie se v Rusku, kde homosexualita byla až do roku 1993 pokládána za zločin a do roku 1999 za duševní nemoc, zdá být hluboce zakořeněna. Podle průzkumu nezávislého střediska Levada z loňského podzimu jen jedno procento Rusů respektuje gaye a lesby, negativní postoj k nim má 66 procent.

Nulandová podle agentury ITAR-TASS také potvrdila, že USA odcházejí z rusko-americké prezidentské komise pro občanskou společnost. Řekla, že se Amerika takto rozhodla "ve světle nedávných kroků ruské vlády, které zavedly velké omezení občanské společnosti". "Tato skupina neplnila úkoly, kvůli kterým byla vytvořena," řekla mluvčí.

Rusko-americké vztahy v poslední době narušilo hlavně schválení dvou kontroverzních zákonů: Američané přijali takzvaný Magnitského zákon, který mimo jiné zakazuje ruským představitelům porušujícím lidská práva vstup do USA; ruskou odpovědí byl zákon zakazující mimo jiné adopci ruských dětí americkými občany. Ruský premiér Dmitrij Medveděv podle agentury ITAR-TASS prohlásil, že "antiruský" Magnitského zákon "má zcela politický charakter" a odporuje mezinárodním právním konvencím.