Bohatý region na severovýchodě Španělska vytváří pětinu hrubého domácího produktu země. Katalánci ústřední vládu v Madridu obviňují, že na ně přenáší příliš velké břemeno boje s hospodářskou krizí. Barcelona tvrdí, že její rozpočet vykazuje v důsledku škrtů schodek v hrozivé výši 16 miliard eur. Pokud by se Katalánsko jako nezávislá země stalo členem Evropské unie, bylo by přitom podle odhadů sedmou nejbohatší unijní zemí.

Artur Mas, šéf nejsilnější místní strany Konvergence a jednota (CiU), označované za nacionalistickou, chce vyhlásit příští rok referendum o nezávislosti na Španělsku bez ohledu na to, zda s ním bude souhlasit vláda v Madridu. Ta přitom musí referendum posvětit, aby bylo platné.

S manželkou s českými předky po boku

K volební urně šéfa CiU doprovázela jeho manželka Helena Rakosniková, jejíž předkové přišli do Španělska z Čech. Učitelka a příležitostná návrhářka šperků si katalánského politika vzala před 30 lety, mají spolu dceru Patricii a syny Alberta a Artura. Rakosniková politickou kariéru svého muže všemožně podporuje, ale na veřejnosti se s ním podle médií během kampaně objevovala jen málo.

Mas se ovšem slovu „nezávislost“ ve volební kampani vyhýbal a hovořil jen o úsilí dosáhnout „svrchovanosti“. Podle agentury AFP musí postupovat obezřetně, protože výsledek případného referenda o odtržení je nejistý. V nedávném průzkumu listu El País se pro osamostatnění vyslovilo 46 procent obyvatel Katalánska.

Jejich nevraživost vůči Madridu posílilo zejména rozhodnutí španělského ústavního soudu z roku 2010, které omezilo autonomní status Katalánska dojednaný čtyři roky předtím. Z ústavy v důsledku toho vypadl článek, který o Kataláncích hovořil jako o „národu“.