Areál, který po hrách ponese jméno královny Alžběty, bude střediskem her. Zahrnuje vedle olympijského stadionu haly pro vodní sporty, házenou, basketbal, velodrom, hřiště pro pozemní hokej, olympijskou vesnici a tiskové středisko. Všechny stavby jsou už hotové a mají za sebou testovací soutěže. Prostor mezi nimi zaplňují stále stavební stroje a provizorní komunikace, ale místy jsou již kousky hotové "krajiny", které dávají tušit, jak bude park vypadat po dokončení.

Organizátoři hrdě opakují, že výstavba se nezpožďuje a nepřekračuje rozpočet. To je pravda jen do jisté míry, protože rozpočet nebyl překročen od doby, kdy byl naposledy zvýšen, tedy od roku 2007. Rozpočet je 9,3 miliardy liber (nyní asi 261 miliard korun), tedy skoro čtyřikrát tolik, než pořadatelé předpokládali v roce 2005, kdy Londýn překvapivě získal olympiádu v souboji s favorizovanou Paříží.

Britská uměřenost

Je ale pravda, že olympijský park nepůsobí bombasticky a nákladně, ale je postaven s příznačnou britskou uměřeností. Elegantně, ale neokázale působí olympijský stadion, to samé platí o halách na házenou i basketbal. Architektonicky nejvýraznějšími stavbami jsou velodrom a především stadion pro plavání a skoky do vody, který je dílem známé architekty Zahy Hadidové.

Vypadá impozantně nejen zvenku s křídly zvednutých tribun, ale i zevnitř, kde se nad dvěma závodními bazény klene několikrát prohnutý 120 metrů dlouhý oblouk. Je ukotven jen na okrajích vně budovy, takže 17 500 divákům nebrání nic ve výhledu. Je pokryt prkny z tropického dřeva z Brazílie. I když jsou na zvlněném oblouku, musí prkna při pohledu zespodu vyvolávat dojem přímek. "To je kvůli znakařům, aby nám neplavali na všechny strany," řekl zástupce tiskového oddělení.

Tribuny stoupají od bazénů prudce do výšky, takže zvenčí působí nad jako křídla rejnoka. Po hrách ovšem zmizí, protože většina diváckých míst je jen dočasných. Organizátoři totiž předpokládali, že stadion s tak velkou kapacitou by byl pro Londýn předimenzovaný a rozhodli se do budoucna zachovat jen asi 2000 míst pod hlavním obloukem.

Stejně přistupovali i k dalším stavbám. Přechodnou konstrukcí je sousední hala na vodní pólo. Po olympiádě se složí a odveze i aréna na basketbal - bílý kvádr s prohýbanými stěnami, který skrývá překvapivě velký prostor a tribuny pro 12 000 lidí.

Velodromu začali Londýňané přezdívat Pringle kvůli dřevěné střeše, která svým tvarem připomíná bramborové lupínky této značky. Ve střeše jsou řady oken, takže velodrom má vedle umělého také přirozené světlo. Zatímco plocha uprostřed cyklistického oválu je světle modrá, sedačky jsou šedivé.

Sedačky svou barvou vůbec charakterizují každý stadion v parku. Na olympijském stadionu jsou z bílé, část sedaček je ale černá, takže bez diváků jsou v bílém hledišti černé trojúhelníky. Na plaveckém stadionu jsou sedačky na přechodných tribunách žluté, ve stálé části stadionu bílé. V hale na basketbal se střídají oranžové a černé sedačky.

Zatímco někde jsou stavby hotové do detailů, jinde se čeká na dokončení. V šatnách plaveckého stadionu jsou instalované u zrcadel už i fény, ale tiskové středisko připomíná rozlehlé nádražní haly, protože se zde ještě nezačaly instalovat příčky kanceláří a pracovní stoly pro novináře.

Chudá čtvrť jde nahoru

Park je v chudé východní části Londýna ve Stratfordu na místě, kde byly převážně buď opuštěné tovární haly, nebo skladiště a několik ještě fungujících firem. Cílem bylo pozvednout tuto oblast Londýna, která má jednu z nejvyšších nezaměstnaností v Londýně i v Británii vůbec.

Současně to také znamenalo, že se musely odvézt nebo sanovat stovky tun půdy znečištěné do hloubky průmyslovými odpady. Zahradní architekti vytvářejí v parku zcela novou krajinu. Z té staré zůstala jen říčka Lea, která se o kousek níž vlévá do Temže.

Lea a kanály s ní spojené jsou jakousi přírodní osou celého areálu. Na jejích březích je park už teď v podobě, jak ho poznají návštěvníci her - s trávníky, stromy, keři i rákosím. Podél břehů se také postupně střídají rostliny a stromy ze všech světadílů.

Posledním přírůstkem parku, o kterém se rozhodlo až před dvěma lety, je Orbit od jednoho z nejdůležitějších výtvarníků současnosti Anishe Kapoora. Asi 115 metrů vysoký kříženec mezi rozhlednou a plastikou z červených ocelových trubek u olympijského stadionu je už také prakticky hotov, ale zatím působí spíš rozpačitě a ne jako nová dominanta města, která podle londýnského starosty Borise Johnsona měla soutěžit s Eiffelovkou.

Celkově je park v takovém stavu, že kdyby bylo potřeba, mohly by hry začít za pár týdnů. Platí to i o sportovištích, která musela být postavena speciálně pro hry, především o areálu pro vodní slalom asi 30 kilometrů severně od Londýna.

V kanálu, do kterého ženou vodu čerpadla z umělého jezera, už proběhly první soutěže. Na vnější straně kanálu vyroste před hrami provizorní tribuna pro asi 12 000 diváků, ale už nyní mohou sledovat kanoisty z terasy návštěvníci kavárny, která je v budově se zázemím pro závodníky a rozhodčí.

Postavený a v prvních závodech vyzkoušený je i okruh pro horská kola v Hadleigh Farm na svazích nad mořským zálivem u ústí Temže východně od Londýna. Zatím je ale okruh na nejobtížnějších místech přehrazen dřevěnými ohradami s nápisem Nebezpečí. "Nechceme, aby se nám tu místní mladíci přizabili," poznamenal manažer závodiště Tony Kavanagh.

Olympiádu tu zatím jinak nic nepřipomíná. Okruh je v chráněné krajině a tak se zde postaví jen provizorní tribuny i budovy pro závodníky, rozhodčí a novináře. "Jsme v klidu, už jsme si to vyzkoušeli. Začneme v březnu, ale pořádně se do toho dáme až v dubnu a květnu," řekl Kavanagh.