Ke konci loňského roku bylo evidováno 43,7 miliónu uprchlíků - 15,4 miliónu lidí překročilo hranice do ciziny, 27,5 miliónu se stalo uprchlíky ve vlastní zemi. Skupinu zhruba 850 000 lidí tvoří uchazeči o azyl, kteří o něj skutečně požádali.

Nejpočetnější skupinu uprchlíků tvoří tři milióny Afghánců, za nimi je 1,6 miliónu Iráčanů, 770 200 Somálců, 476 700 Konžanů a 415 700 Barmánců.

Podle dokumentu uprchlíci primárně směřují do rozvojových zemí, těch jsou čtyři pětiny. Důvodem jsou zejména zkušenosti z období, kdy v řadě průmyslových zemí se zvýšil nepřátelský postoj vůči těmto lidem.

Největší populace uprchlíků registrují Pákistán - 1,9 miliónu lidí, více než milion uprchlíků je v Íránu a téměř stejně tolik v Sýrii. Znamenají pro tyto země ale velké ekonomické břemeno.

Mezi rozvinutými zeměmi nejvíce uprchlíků žije v Německu – 594 000 lidí.

Nejvíce žádostí řešila JAR

Nejvíce žádostí o přijetí (180 600) přijala v loňském roce Jižní Afrika, což byla pětina všech žádostí na celém světě. Spojené státy registrovaly 54 300 žádostí, Francie 48 100.

Pohyb uprchlíků neodpovídá příliš předpokladům, například lidé odcházející ze severoafrických zemí většinou zůstávají v regionu, upozornil zástupce UNHCR Alexander Aleinikoff.

Vyzval mezinárodní společenství i občanské společnosti, aby těmto lidem pomohly najít pro ně největší vymoženost - místo nazývané domov.

Hledání řešení situace uprchlíků komplikují přetrvávající ozbrojené konflikty, k nimž negativně přispívají klimatické změny.

V roce 2010 více než sedm miliónů uprchlíků žilo v tomto postavení už nejméně pět let. Současně se snižují možnosti návratu, upozorňuje zpráva. A pouze necelých 200 000 lidí dokázalo ve stejném období získat domov, což je nejnižší počet od roku 1990.