"Přestalo pro USA být vyloučené, že by neměly použít sílu," cituje v britských ve čtvrtek zveřejněných dokumentech tehdejší velvyslanec Londýna lord Cromer slova ministra obrany USA Jamese Schlesingera.

Interní dokumenty, odtajněné po třiceti letech podle britského zákona, popisují americké úvahy pomocí leteckého výsadku ovládnout hlavní ropná pole v Kuvajtu a Saúdské Arábii s tím, že Britové by tenkrát měli zajistit cennou surovinu ozbrojenou akcí v Abú Zabí v dnešních Spojených arabských emirátech (SAE).

Obavy z reakce světa

Obsazení ropných polí "za použití síly bylo podle amerického myšlení nejpřednější možností, a odrazilo se i v jejich plánech pro nepředvídatelné situace," píše se ve společné zprávě britských zpravodajských služeb (JIC).

Američané plánovali použití dvou až tří brigád v prvním sledu, později rozšířených až na dvě divize. O podílu Britů mohl Londýn jen spekulovat, z údajů od americké strany totiž vyplynulo jen to, že v emirátu působili britští vojenští poradci. Přesto vydal tehdejší ministr obrany lord Carrington pokyn připravit v nejvyšší tajnosti plán nasazení britských vojáků.

Úvahy nakonec nebyly realizovány z obav před reakcí arabského světa a Sovětského svazu. Stratégové rovněž varovali, že okupace by se protáhla na deset let.

Nebezpečí v Kuvajtu

USA sice počítaly se svým tehdejším spojencem v regionu Íránem, ale obávaly se reakce Moskvou podporovaného Iráku, kde byl v té době viceprezidentem Saddám Husajn.

"Největším riziko operace hrozilo v Kuvajtu, kde by asi Iráčané přešli do protiakce," upřesňují britský postoj k někdejším americkým úvahám odtajněné dokumenty.