Hlavní obsah

Sankce proti Severní Koreji budou širší, schválila Rada bezpečnosti OSN

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Rada bezepčnosti OSN v pátek schválila rezoluci číslo 1874, která rozšiřuje sankce proti Severní Koreji. Důvodem je nedávný test jaderné zbraně. Opatření se má také týkat korejského zbrojního programu.

Foto: Reuters

Severokorejská raketová střelnice Musudan-ri s raketou dlouhého doletu na rampě. Jde o nosič vypálený 5. dubna.

Článek

Rezoluce požaduje, aby KLDR neprováděla žádné další jaderné ani raketové testy a zavádí nové sankce týkající se zbraní i finančních dohod uzavíraných se severokorejským režimem. Usnesení členské státy OSN také vyzývá, aby prohledávaly podezřelé severokorejské nákladní lodě.

Americká zástupkyně v Radě bezpečnosti Rosemary DiCarlová v pátek řekla, že hlasování je silnou a jednotnou mezinárodní odpovědí na nepřípustné chování Severní Koreje.

KLDR provedla 25. května jadernou zkoušku a v následujících dnech odpálila i několik raket krátkého doletu. Na konci minulého měsíce navíc Pchjongjang oznámil, že se necítí být vázán dohodou o příměří s Jižní Koreou z roku 1953 a pohrozil vojenskou akcí. [celá zpráva]

Dvě rezoluce proti Severní Koreji schválila Rada bezpečnosti již před třemi lety. Rezoluce číslo 1695 byla reakcí na severokorejský raketový test z července 2006 a zakazovala prodej materiálu, který by komunistický režim mohl využít pro konstrukci balistických střel. Po první severokorejské jaderné zkoušce následovala v říjnu 2006 rezoluce číslo 1718, která sankce rozšířila.

Jaderná krize s KLDR trvá od roku 2002
Krize se severokorejským jaderným programem naplno propukla v roce 2002, kdy se ukázalo, že KLDR porušila dohodu z roku 1994 a tajně produkovala plutonium pro jaderné zbraně, i když se výměnou za mezinárodní pomoc zavázala neprovozovat grafitové reaktory.
Šestistranné rozhovory o programu za účasti Severní Koreje, Jižní Koreje, Číny, Japonska, Ruska a USA byly zahájeny v roce 2003 s cílem přimět KLDR, aby se vzdala svého jaderného programu výměnou za energetickou a potravinovou pomoc. Během rozhovorů KLDR Američanům oznámila, že má už šest jaderných pum.
V říjnu 2006 KLDR oznámila, že provedla podzemní jaderných výbuch. O úspěšnosti testu ale USA pochybují.
Pchjongjang v roce 2007 přistoupil na to, že odstaví reaktor v Jongbjonu a zpřístupní informace o všech svých jaderných zařízeních. Výměnou za to měla Severní Korea získat energetickou pomoc v podobě miliónu tun topného oleje a výmaz z amerického seznamu zemí podporujících terorismus. V roce 2008 začala dohoda po dlouhých tahanicích platit, KLDR zlikvidovala chladící věž v Jongbjonu.
V lednu 2009 KLDR oznámila, že si zachová své jaderné zbraně tak dlouho, dokud Spojené státy budou vlastním jaderným arzenálem podporovat Jižní Koreu.V dubnu vypustila raketu dlouhého doletu a květnu provedla druhý jaderný test.

Reklama

Výběr článků

Načítám