Článek
Měly tomu pomoci projekty k lepšímu poznání jak blízkého okolí Země s využitím mezinárodní stanice ISS, tak vzdáleného vesmíru, především s návratem na Měsíc do roku 2020 a dále s přípravou cesty na Mars.
Program, zaměřený také na inovaci kosmické dopravy po odstavení populárních raketoplánů (2010), vyvolal v laické veřejnosti v USA i ve světě nadšení. Odborná veřejnost byla ale opatrná. Zkušenosti totiž ukázaly, že realizace tak náročných úkolů naráží na velké problémy.
Nereálný projekt
Pochyby dostaly konkrétní formu loni, když řada vědeckovýzkumných institucí USA plán podrobila kritice – mj. i proto, že odsouval do pozadí řadu naléhavých otázek kolem změn klimatu, zemědělství i jiných ryze praktických oborů. Právě tam metody kosmického výzkumu mohou přinést důležité poznatky. Kromě toho analýza nákladů, především ve vývoji pilotovaných prostředků meziplanetární dopravy, budila pochybnosti o uskutečnitelnosti celého programu.
Situace se vyjasnila s příchodem prezidenta Baracka Obamy. Ten se v předvolební kampani zmínil o možnosti na pět let pozastavit další přípravy pro lety s posádkou, aby se získaly prostředky pro školství. V listopadu 2007 navrhl zrušit program Constellation, tedy vývoj kosmických lodí Ares a Orion. Zřejmě ale po bližším seznámení s problematikou navrhl pokračování Bushova projektu návratu USA na Měsíc, kam by měli do roku 2020 letět čtyři astronauté, a vývoj prostředků pro sledování klimatických změn a průzkumu Země.
Problémem zatím zůstává pokračování prací na ISS: raketoplány přestanou létat už za rok, ale moduly Ares–Orion nebudou před rokem 2015 k dispozici. Takže zřejmě nezbude než k výměně posádek na ISS dál spoléhat na ruské Sojuzy, případně dopravní modul ATV evropské agentury ESA, která usiluje o jeho modifikaci pro dopravu osob.
Zapojí se Indie i Japonsko
Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) má dostat k zajištění svého programu na roky 2010–2019 celkem 191,6 miliard dolarů, ročně tedy asi 19 miliard. K přípravě letu na Měsíc schválil Obama spolupráci s Indií a její měsíční sondou Čandraján 1, a také s Japonskem a jeho sondou Kaguya, jež mapují Měsíc a mohou tak vytipovat vhodná místa pro přistání Američanů v roce 2020.
Obama tak podle všeho přijal Bushův program za svůj, ale o Marsu a dalším vesmírném cestování zatím nemluví. Nevyplývá to jen ze střízlivého přístupu nového prezidenta, ale spíše ze současného stavu ekonomiky USA.