Nádory byly u dnes již sedmnáctiletého mladíka zjištěny už v roce 2005, ale teprve nyní se prokázalo, že se bujení objevilo v souvislosti s léčbou kmenovými buňkami, které se postižený podrobil v roce 2001 kvůli vzácné genetické poruše. Potvrdily to testy, které provedli izraelští lékaři.

Kritici teď upozorňují, že metoda léčby pomocí kmenových buněk je kontroverzní nejen z etických důvodů, protože dosud se získávaly kmenové buňky především z lidských embryí.

Nádory se objevily u laboratorních zvířat

Metoda již dříve při laboratorních pokusech na zvířatech vedla k rakovinotvornému bujení tkání. Odborníci navíc upozorňují, že přes kmenové buňky mohou také do pacientova organismu proniknout viry.

Nicméně tatáž metoda je velkým příslibem pro zatím jinak neléčitelné choroby. Kmenové buňky mají totiž schopnost vyvinout se v jakékoli jiné buňky a poskytnout tak plnohodnotnou náhradu za poškozenou tkáň.

Postižený chlapec byl léčen kvůli vzácné genetické nemoci, která napadá pohybová a řečová centra v mozku a navíc oslabuje imunitní systém. Lékaři mu proto vpíchli do mozku a páteře kmenové buňky. Po čtyřech letech šel kvůli bolestem hlavy na vyšetření do nemocnice v Tel Avivu. Lékaři v místech vpichu objevili dva nádory.

Rok nato lékaři odstranili nádor z páteře a mohli konstatovat, že se nevyvinul z buněk pacienta, ale pravděpodobně z buněk dárcovských. Vzorek z nádoru na mozku odebrat nemohli, ale podle předpokladu je stejného původu.

"Přestože jde zatím o jediný známý případ, ukázalo se, že musíme být při této léčbě opatrní," komentoval případ doktor Stephen Minger z londýnské King's College, který se na léčbu kmenovými buňkami specializuje.