Mluvčí Kremlu potvrdil, že Medvěděv nařídil obraně "zastavit operace ke zpacifikování gruzínských úřadů". Podle Moskvy byli "gruzínští agresoři" dostatečně potrestáni.

"Myslím, že principiálně je to dobrý způsob, jak tuto dramatickou situaci ukončit... Pokud je gruzínská strana skutečně připravena (dohodu) podepsat a stáhnout vojáky na původní pozice... pak bude cesta k postupné normalizace situace v Jižní Osetii otevřená," řekl Medveděv.

Sarkozyho mírový plán mimo jiné obsahuje požadavek na okamžité složení zbraní a umožnění přístupu humanitární pomoci.

Gruzínská vláda ale podle agentury AP uvedla, že Rusové v bombardování země pokračují.

Podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho se Rusko a Gruzie zatím dohodly pouze na prozatímním klidu zbraní, nikoli na závazném mírovém plánu, který by definitivně ukončil boje o separatistickou Jižní Osetii. Sarkozy to oznámil na tiskové konferenci po setkání s Medveděvem v Moskvě.

Hlavní body mírového plánu gruzínsko-ruského konfliktu
Dohoda o neužití síly
Zastavení všech vojenských akcí
Volný přístup pro humanitární pomoc
Gruzínské vojenské jednotky se vrátí na své stálé základny
Ruské vojenské jednotky se vrátí na pozice, jež zaujímaly před vypuknutím současného konfliktu. Dokud nebudou vypracována mezinárodní opatření, ruské mírové sbory "přijmou dodatečná bezpečnostní opatření"
Začnou mezinárodní rozhovory o statusu Jižní Osetie a Abcházie a o tom, jak zajistit bezpečnost těchto území

Pondělní plán Moskva odmítla

Moskva v pondělí odmítla mírový plán francouzského ministra zahraničí Bernarda Kouchnera, který mimo jiné zahrnoval i plné respektování územní celistvosti Gruzie.

Nový Sarkozyho návrh nyní Rusko podpořilo. O zachování někdejších gruzínských hranic se totiž nyní nehovoří. Medveděv naopak zdůraznil, že samy separatistické republiky by se měly rozhodnout, zda chtějí být nadále součástí Gruzie. Abcházie i Jižní Osetie usilují o odtržení od počátku 90. let, kdy se začal rozpadat tehdejší Sovětský svaz.

Rusko podporuje snahy gruzínských provincií Jižní Osetie a Abcházie o odtržení. Gruzínská armáda zahájila ofenzivu v Jižní Osetii minulý pátek a dobyla hlavní město Cchinvali, které zničila. Jednotky se pak v neděli stáhly na původní pozice, do města vstoupili Rusové a zahájili protiofenzivu, kterou už od pátku doplňovaly vzdušné nálety. V neděli byla také otevřena druhá fronta v Abcházii.

Rusové se v Jižní Osetii nezastavili a pokračovali v postupu směrem ke gruzínské metropoli Tbilisi. Přes prohlášení Medvěděva uvádějí agentury, že ostřelování gruzínského území Rusy pokračuje, zejména u města Gori. Podle agentury Reuters byla zasažena i tamní nemocnice a zemřelo několik lidí. Smrt svého kameramana a zranění dalšího novináře oficiálně potvrdilo Nizozemsko. Gruzínci tvrdí, že jsou bombardovány i ostatní města a vesnice.

Ruský prezident řekl už v pondělí, že se boje chýlí ke konci.

Lavrov: ať odstoupí Saakašvili

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov krátce před prohlášením Medvěděva vyzval gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho k odstoupení. Saakašviliho brutální a barbarská akce prý podlomila důvěru v něj. Ministr naznačil, že budoucí přítomnost gruzínských vojsk v provinciích považuje Rusko za kontroverzní a nežádoucí.

Lavrov rovněž odmítl nařčení USA, že Moskva chce Saakašviliho prozápadní vládu odstranit silou. "To nepatří do politické kultury Ruska. My nikoho nesvrháváme ani nenastolujeme na trůn, tím se zabývají jiní," řekl.

Ze snahy odstranit Saakašviliho obvinil Rusko v Radě bezpečnosti OSN v neděli místního času americký velvyslanec při radě Zalmay Khalilzad. Tvrdil, že Lavrov už v předchozím telefonním hovoru se šéfkou diplomacie USA Condoleezzou Riceovou řekl, že Saakašvili "musí jít". Khalilzadovo nařčení zopakoval později i americký prezident George Bush.

Michail Saakašvili zastává prezidentskou funkci fakticky od ledna 2004. V úřadu byl potvrzen letos v lednu. Prezident usiluje o členství Gruzie v Severoatlantické alianci.
Jižní Osetie a Abcházie vyhlásily jednostranně nezávislost na Gruzii v 90. letech po rozpadu Sovětského svazu. Tu následně ubránily i v ozbrojeném konfliktu s Tbilisi. Žádná země světa však až dosud jejich nezávislost neuznala, dokonce ani Rusko ne, ačkoli hospodářsky oba sousedící regiony podporuje.