Nové restrikce Íránu mimo jiné zakazují vývoz zbraní a zmrazují konta 28 dalších osob a organizací spojených s jaderným a raketovým programem. Třetina z těchto osob je spojena s íránskými elitními Revolučními gardami.

Všech 15 členů Rady hlasovalo pro rezoluci, kterou předložily Francie, Británie a Německo. Nikdo se nezdržel. Členové OSN mají povinnost se tímto rozhodnutím řídit. Teherán má nyní 60 dnů na to, aby se rozhodnutí Rady přizpůsobil.

"Vyslali jsme vládě a lidu Íránu jednomyslný a srozumitelný signál... že cesta šíření jaderných zbraní íránskou stranou není tím, co by mezinárodní společenství bylo ochotno akceptovat," řekl britský velvyslanec při OSN Emyr Jones Parry.

Nové sankce jsou výsledkem kompromisu mezi Spojenými státy, Británií a Francií, jež požadují tvrdší sankce, a postojem Ruska a Číny, které dlouhodobě podporují smířlivější postoj vůči Íránu, s nímž mají významné obchodní styky.

Mottakí: zastrašování naši politiku nezmění

Íránský ministr zahraničí Manúčehr Mottakí však znovu zopakoval, že islámská republika se svého "samozřejmého práva na všechny mírové jaderné aktivity včetně obohacování uranu" nevzdá. "Mohu vás ujistit, že tlak a zastrašování íránskou politiku nezmění," řekl Mottakí.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád již dříve prohlásil, že je ochoten pokračovat v jednání o ukončení svého programu obohacování uranu, nemíní se ho ale vzdát.

Rada OSN zpřísnila sankce na základě zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), podle které Írán nesplnil požadavky RB a svůj kontroverzní jaderný program nezastavil.

Na konci ledna vypršela šedesátidenní lhůta, kterou dala RB OSN 23. prosince Íránu, aby zastavil obohacování uranu. Šéf MAAE Muhammad Baradej prohlásil, že Írán místo zmrazení své jaderné aktivity naopak rozšířil.