Smlouvu podepsali premiéři obou zemí, tedy za Rusko Michail Fradkov a za Bělorusko Sjarhej Sidorskyj. Rusové se ke snížení cla zavázali jen dva dny poté, co Bělorusko zrušilo clo na tranzit ruské ropy do zemí ve střední a východní Evropě.

Rusko s Běloruskem vedly spor od začátku letošního roku. Rusko nejprve zvýšilo cenu plynu, který jeho západní partner odebírá, a později zavedlo vývozní clo na ropu. Bělorusko v odvetě zavedlo tranzitní clo 45 dolarů za každou tunu ropy, kterou Rusko přes jeho území vyváží dál do Evropy.

I když spory trvaly několik týdnů a jejich přímé důsledky pár dní, znovu se rozhoupal obraz Ruska jako spolehlivého obchodního partnera západní Evropy. Završení déletrvajícího sporu mezi Ruskem a Běloruskem o cla a tranzitní poplatky uzavřením kohoutků ropovodu Družba znepokojilo odběratele v západní Evropě, kterých se žádný z předchozích podobných sporů Ruska s jeho sousedy bezprostředně nedotkl.

Lukašenkův režim doteď značně profitoval z levných dodávek ruského plynu a z tranzitu ropy přes své území do Evropy a v jakémkoliv střetu s Ruskem mohl ztratit víc, než druhá strana. Rusko má sice na běloruském území pronajatou vojenskou radiolokační základnu a řídící středisko jaderných ponorek, po jejich přesunutí by ale Bělorusko ztratilo ročně milióny dolarů, které za ně Rusové platí. Rusko navíc hovoří o nutnosti zásadního rozšíření své sítě ropovodů do cizích zemí, tranzit přes Bělorusko by nehrálo primát.

Zatímco loňský spor mezi Ruskem a Ukrajinou o ceny plynu byl označován za projev snahy Moskvy zneužívat dodávek k politickému ovlivňování dění v sousední zemi, spor s Běloruskem tyto dohady nevyvolává. V tomto případě jde více o peníze než o ideologické směřování.