"K čemu jsou rétorická cvičení," řekl abú Šanab reportérům v Gaze. "Buďme upřímní - Izrael zničit nemůžeme, praktickým řešením je pro nás mít vlastní stát vedle Izraele. (Palestinský stát) nezaujme místo Izraele."

Abú Šanab patří k pragmatickému křídlu Hamásu a podobně jako populární mluvčí hnutí, lékař Abd al-Azíz Rantísí, obvykle sahá k militantním výrokům. Náznak v postupném obratu uvnitř Hamásu ale odpovídá dlouhodobějšímu trendu, který již před časem zaznamenal regionální tisk.

Podmínky příměří

Dohoda definuje podmínky příměří. Patří mezi ně požadavek, aby Izrael zastavil likvidaci vůdců ozbrojených skupin a ukončil vojenské akce na palestinských územích. Bez udání termínu žádá také propuštění Palestinců vězněných v Izraeli.

Izraelské jednotky ve středu ale v likvidačních akcích pokračovaly. Dopoledne zabily dva příslušníky Hamasu v Bajt Hanúnu na severu pásma Gazy a večer na jihu pásma v Chán Júnisu při leteckém útoku jednu ženu.

Z protiarafatovské opozice do vlády?

Hamás dosáhl během dvou a půl roku povstání takové prestiže v palestinské společnosti, že se rozhodl vstoupit do centra politiky - dosud je hnutí i přes svou sílu na komunální úrovni mimo hlavní politická centra a z opozice kritizovalo palestinskou samosprávu coby kolaborantskou strukturu vytvořenou Izraelem a Američany.

"Když vybudujeme palestinský stát, nebudeme potřebovat ozbrojené skupiny, potřeba útočit (na Izrael) zmizí. Vše se přizpůsobí civilnímu životu," tvrdil v úterý abú Šanab. Na několika frontách v těchto dnech probíhají rozhovory o složení zbraní, jímž by Hamás de facto podpořil mírový plán přijatý Izraelem a palestinskou vládou Mahmúda Abbáse.

Příměří z pozice síly

Izraelské okupační síly podnikají řadu opatření, jež mají Hamás k příměří dotlačit. Expertka izraelského listu na palestinské otázky Amíra Hasová ale tvrdí, že podobné kroky mají na politiku Hamásu spíš opačný dopad, a dodává, že také očekávané přijetí příměří bude spíš výsledkem vlastní strategické rozvahy vůdců hnutí. "Hamás otevřel debatu o příměří z pozice síly v palestinském politickém kolbišti a společnosti. Ti, kteří se kloní ke složení zbraní, mj. říkají, že musí být výsledkem vlastní iniciativy, a nikoli pouhou reakcí."

Hamás dosud striktně odmítal kompromis s Izraelem a k jeho obvyklým krokům patřily teroristické útoky uvnitř Izraele, jejichž načasování zmařilo mnohé diplomatické posuny mezi židovským státem a palestinským establishmentem. Při sebevražedných atentátech Hamás připravil o život desítky izraelských civilistů, a to v samotném židovském státě, tedy mimo okupovaná území.

Veřejnost si získali sociálními službami

Hnutí Hamás vzniklo v 80. letech v okupovaném pásmu Gazy na základech fundamentalistického Muslimského bratrstva a budování jeho struktur často skrytě napomáhal Izrael - islamisté totiž byli efektivní protiváhou exilového palestinského vůdce Jásira Arafata. Díky štědrým příspěvkům z okolních arabských států a Íránu Hamás brzy v pásmu Gazy vybudoval rozsáhlou síť škol, nemocnic a dalších zařízení sociálního charakteru.

Ve druhé polovině 90. let na tomto poli v mnohém předčil služby poskytované nově ustavenou palestinskou samosprávou, již navíc proti "čestným" islamistům v očích velké části Palestinců diskvalifikuje korupce a poživačnost jejích představitelů.