Hlavní obsah
Volební místnost Foto: Novinky

Volby jen v pátek? Návrh má podporu

Už příští sněmovní volby v říjnu 2021 by mohly být jen jednodenní. Tedy za předpokladu, že příslušný návrh zákona z dílny ministerstva vnitra projde bez poskvrny v příštích týdnech vládou a v dalších měsících oběma komorami parlamentu.

Volební místnost Foto: Novinky
Volby jen v pátek? Návrh má podporu

Nejen sněmovní, ale také všechny další volby by se měly konat vždy v pátek, a to od 7 do 22 hodin. Občané by tak měli – na rozdíl od dosavadních, dvoudenních voleb – patnáct hodin, tedy ještě o hodinu víc. Dosud se volí v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin, tedy v souhrnu čtrnáct hodin. To se bude týkat ještě krajských a senátních voleb za rok.

Z ankety Práva plyne, že navrhovaná změna má v parlamentu podporu.
„Česká republika je v Evropské unii posledním státem se dvěma volebními dny,“ zdůvodnil na dotaz Práva chystanou úpravu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Podle něj je motivací i fakt, že systém dvou dnů bývá často zpochybňován kvůli bezpečnosti. A to proto, že hlasovací lístky zůstávají ve volebních místnostech přes noc.

V historii Česka se volilo jeden den – a to v neděli – v roce 2000 do krajských samospráv a Senátu. Tehdy dorazila třetina voličů. Do Sněmovny v posledních letech volí zhruba 60 procent oprávněných voličů.

Pozor na machinace

Vedle omezení voleb na jeden den počítá nový návrh vnitra také s korespondenčním hlasováním, tedy možností Čechů volit v zahraničí.

Novinkou je i možnost hlasování v předstihu, tedy odevzdání hlasovacích lístků v pondělí a ve středu v týdnu voleb na příslušných obecních úřadech. Tyto obálky spolu s jasnými identifikátory by se pak otevíraly spolu s dalšími až po uzavření volebních místností. Zda ale poslanci a senátoři kývnou i na tyto změny, jisté není, a návrh se může v průběhu projednávání ještě změnit.

„Redukce dvou volebních dnů na jeden je podle nás velmi důležitá,“ řekl Právu místopředseda ODS Martin Kupka s tím, že politici ze všech stran na toto téma debatovali již delší dobu. „Příklad Evropy ukazuje, že je taková úprava vhodnější, odpadá řada problémů,“ dodal. Podle jeho osobní zkušenosti z komunální politiky je často složité shánět lidi do volebních komisí, protože dvoudenní zátěž je pro některé překážkou.

Podporu ODS má také zavedení korespondenčního hlasování, v případě hlasování v předstihu místopředseda ODS si není jistý, zda jde o vhodné řešení. „Obávám se, aby to nevytvořilo prostor pro machinace,“ poznamenal.

Vyšší účast?

Jednodenní volby podporuje i SPD, ale podle jejího šéfa Tomia Okamury jeho poslanci rozhodně nepodpoří korespondenční hlasování. Původně prý jeho hnutí uvažovalo o čtvrtku jako o volebním dnu podobně jako v Británii, ale pátek neodmítají.

Naproti tomu jednoznačně nechtějí korespondenční volbu. „S tímto problémem se nedokázaly vypořádat ani vyspělé země, jako třeba Rakousko,“ dodal Okamura. Narážel tím na rok 2016, kdy tamní Ústavní soud zrušil 2. kolo prezidentské volby právě kvůli předčasnému otevření obálek z korespondenčního hlasování.

Podporu jednodennímu hlasování avizují i komunisté nebo zástupci STAN. „Určitě to celý proces zracionalizuje,“ řekl Právu šéf klubu KSČM Pavel Kováčik. Jako příklad uvedl některá místa s malou volební účastí, kde se členové volební komise většinou druhý den téměř nudí.

Podle místopředsedy STAN Petra Gazdíka jde o dobrý nápad, který vznikl právě díky konzultacím všech parlamentních stran. „Jsme v Evropě výjimka,“ řekl Právu. Ve shodě s dalšími připustil, že tím se sníží možnost falšování.

Politici shodně také tvrdí, že jednodenní volby by mohly přinést i finanční úspory. Tyto naděje ale resort vnitra mírní argumentem, že celková doba hlasování se o hodinu prodlouží, tudíž lidé budou muset být zaplaceni tak jako tak. Tím spíš, že sčítání hlasů se protáhne do noci.

Partaje si netroufnou odhadovat, zda nová úprava zvýší volební účast. Ta třeba při posledních sněmovních volbách v roce 2017 dosáhla 60,84 procenta. Nižší byla loňská účast v obecních volbách se 47,34 procenta. V krajských dosáhla před třemi lety 34,57 procenta. Tradičně nejnižší pak byla loni v senátních volbách – a to 16,49 procenta ve druhém kole, v prvním dorazilo 42,26 procenta voličů. A nejvyšší účast v tomto desetiletí zaznamenaly loňské prezidentské volby s 61,92procentní účastí v prvním kole a 66,6 procenta v kole druhém.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků