Iniciativa vedoucí k vytvoření SERRJ vzešla od Rady Evropy. Potřeba společného rámce byla definována v r. 1991 na Mezivládním sympoziu, konaném v Rüschlikonu ve Švýcarsku. V letech 1993 až 1996 následoval jeho vývoj mezinárodním týmem pracovníků (John Trim, Daniel Coste, Brian North a Joe Sheils), následně byl důkladně přezkoumán, zrevidován a v r. 2001 Radou Evropy publikován.

SERRJ jako možný mezinárodní standard

SERRJ zavedl globální stupnici šesti obecných referenčních úrovní: A1 (nejnižší), A2, B1, B2, C1, C2 (nejvyšší) – často rozšířených na devět přidáním úrovní A1+, B1+ a B2+. Vcelku však obsahuje více než 50 stupnic, podrobně zahrnujících všechny aspekty jazykových schopností čtení, poslechu, písemného projevu a mluvení. V porovnání s jinými standardy (Stupnice ILR, ACTFL, Canadian Language Benchmarks, Australian Second Language Proficiency Ratings) je SERRJ mnohem zevrubnější a stále se vyvíjející. Přijímají jej nejen země Evropské unie, ale i země, které s EU udržují vztahy v oblasti vzdělávání. Má tedy všechny předpoklady stát se mezinárodním standardem.

Nedostatky SERRJ

Přesto však i SERRJ má své nedostatky. Profesor Glenn Fulcher z University of Leicester argumentuje, že mu chybí teoretický základ a specifikace obsahu, že deskriptory (popisy a charakteristiky) úrovní byly hodnoceny a vybírány učiteli jazyků a tak popisují jazykové schopnosti z pohledu učitele spíše než opravdové schopnosti studenta a že propojení testů se stupnicemi SERRJ je v podstatě intuitivní, bez teoretického podkladu.

Mezi další nedostatky (všech jazykových stupnic, nejen SERRJ) patří nejasné nebo příliš obecné deskriptory a dojem, že stupnice představují logický sled osvojování jazyka. Ve skutečnosti je sled osvojování jazyka zcela individuální a je i různý pro různé jazyky. Všechny globální stupnice (s výjimkou ACTFL) jsou málo diskriminující na spodním konci škály. Deskriptory jsou navíc definovány pro dospělé studenty jazyka. Používání jazyka a jazykové schopnosti jsou v podstatě vícerozměrové. Přestože tyto rozměry (dílčí schopnosti – zhruba rozdělené na čtení, psaní, poslech a mluvení) mezi sebou úzce korelují, každý student si je osvojuje rozdílným tempem. Dílčí jazykové schopnosti studenta tedy mohou být na zcela odlišných úrovních.

Eskalátor

Na SERRJ navazují také rámcové dokumenty české reformy školství. Rámcový vzdělávací program pro základní školy (RVP ZV) vyžaduje, aby na konci vzdělávacího období studenti cizího jazyka dosáhli úrovně A2, odpovídající jejich věku. Deskriptory SERRJ jsou pro RVP nezávazné, jelikož nezohledňují věk žáků a bylo proto nutné deskriptory očekávaných výstupů pro věk cílové skupiny předefinovat. Rozestup mezi SERRJ a RVP může efektivně vyřešit nový systém sledování rozvoje znalostí a dovedností žáků financovaný z evropských fondů. Eskalátor je určen pro žáky, učitele, rodiče a zřizovatele základních škol ke sledování vývoje žáků v oblastech čtenářské gramotnosti a cizích jazyků.

Konkrétně testy AJ projektu Eskalátor pak mají za úkol průběžně sledovat vývoj jazykových dovedností žáků 5. až 9. třídy základní školy a obecně vycházejí z očekávaných výstupů RVP ZV. Testy používají speciální škálu s jemnější gradací nižších úrovní dovedností SERRJ. Rozsah úloh testů je od úrovně A0 (nižší než A1 – pro úplné začátečníky a podprůměrné žáky) až po úroveň B1 (nad očekávaným výstupem RVP ZV – pro žáky s výjimečnými schopnostmi).           

Kromě ověření výstupů školní výuky cizích jazyků podle SERRJ umí Eskalátor elegantně obejít rozvolňující se osnovy jednotlivých ročníků ZŠ. V rámci projektu vzniknou tzv. rozvojová kontinua (RK), která popisují dráhu, po které obvykle probíhá rozvoj znalostí a dovedností dítěte v jedné určité oblasti vzdělávání. Jedná se o škálu, která je rozdělena do několika pásem a každému pásmu je přiřazen slovní popis, zaměřený na skutečné dovednosti. Každý žák se tak může podle dosažených bodů umístit na konkrétním místě škály a získat tak přehledný obraz svých současných znalostí. Škálu je možné v čase rozšiřovat a zpřesňovat, čímž vzniká společný rámec pro sledování pokroku dítěte.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.