Záměr zavést do systému vzdělávání společnou maturitu se v obou zemích objevil v 90. letech. Jeho uvedení do života provázejí podobné peripetie: v obou zemích byl termín zavedení "ostrého" spuštění společných maturit několikrát odkládán, a ani v jedné zemi neproběhly bez komplikací tzv. "maturity na zkoušku." Zatímco v Polsku již nová, společná maturita běží, v ČR bude zavedena v roce 2010.

Jak se české maturity budou lišit od polských?

Podobnost, která nepřekvapí, je ve skladbě maturitních předmětů. Základem je v obou zemích rodný jazyk, další předměty pak následují podle výběru žáka. V Polsku se nelze vyhnout povinné maturitě z cizího jazyka, zatímco česká maturita to až do konce roku 2011 umožňuje.

Polské maturity jsou štědřejší v počtu volitelných předmětů. Maturovat tam můžete také z dějin hudby, filozofie, latiny a antické kultury, nebo třeba z taneční vědy. Je to vstřícný krok vůči okrajově vyučovaným oborům – taneční vědu si v roce 2008 vybralo ke zkoušce pouze 0,03 % studentů, dějiny hudby pak alespoň 0,2 % studentů. Informatika, v Polsku již do maturit zavedená, bude v ČR zkoušena až od roku 2012. S ohledem na specifické podmínky zahrnují polské zkoušky více jazyků národnostních a etnických menšin.

V povinné části mají čeští studenti dva a od roku 2012 tři předměty, v nepovinné části si mohou zvolit jeden až tři předměty. Totožný, 3+3 model, je používaný také v Polsku. Je však třeba dodat, že čeští studenti kromě dvou či tří povinných předmětů společné části maturity skládají povinně ještě 2-3 zkoušky profilové části zkoušky, která je plně v kompetenci vedení škol. Tu v Polsku jen na některých školách zastupuje zkouška odborná - egzamin zawodowy.

Český maturant tedy může v krajním případě maturovat až z devíti různých předmětů. Pro Poláky je ale harmonogram zkoušek o něco výhodnější, neboť umožňuje změnit volbu předmětu a úrovně obtížnosti zkoušky až do počátku února, zatímco čeští studenti se musí rozhodnout již na konce října předcházejícího roku.

Uspěje přibližně 80 % maturantů

V roce 2010 bude v Polsku zavedena povinná maturita z matematiky. V ČR se tak nakonec po diskusích nestane, student si volí mezi cizím jazykem a matematikou, od roku 2012 mezi společensko-vědním základem, informatikou či matematikou. Jakýkoliv z těchto předmětů však může být pro žáka povinný, pokud o tom rozhodne vedení školy a poskytne tuto informaci již v rámci přijímacího řízení.

V přehledové zprávě, vydané v Polsku k maturitní zkoušce v roce 2008, se o tamějších maturitách mluví jako o zkoušce, ve které lze relativně snadno uspět, ale obtížné je uspět v ní dobře. Co to konkrétně znamená? V roce 2008 uspělo z maturantů 79 % uchazečů, v některých školách však bylo procento úspěšnosti podstatně nižší – např. pouze 67 % u technicky orientovaných středních škol, a ještě výrazně nižší u nadstavbových škol.

Ve městech nad 100 tisíc obyvatel byla úspěšnost při maturitní zkoušce 81 %, na vesnických školách pak pouze 65 %. 11% zkoušených letos neuspělo v jednom z předmětů a muselo jej v srpnu opakovat. Zajímavé je zjištění, že ze soukromých škol uspělo pouze 58 % maturantů, zatímco z veřejných škol 80 %.

Termín opravných zkoušek se liší

České maturity počítají s jediným náhradním a opravným termínem – v září. V Polsku jsou tyto termíny dva. Náhradní termín, na počátku června, je určen např. žákům, kteří byli v době zkoušek nemocní. Dobře připravené žáky proto neochudí o leckdy poslední školní prázdniny, nemluvě o možnosti si případně zkoušku ještě v témže roce zopakovat, pokud by v prvním pokusu neuspěli. Opravný termín pro neúspěšné následuje v srpnu každého roku.

Velkou otázkou jsou maturity na zkoušku. Ty jsou v Polsku organizovány každý rok, CERMAT prozatím připouští pouze tzv. maturitní generálku v roce 2009. Umožnit maturitu na zkoušku jen někomu, to zavání zvýhodněním prvního ročníku „nových maturantů.“ Bude proto zajímavé sledovat další vývoj.