Humanitní obory přitom patří dlouhodobě k nejžádanějším ze strany uchazečů o vysokoškolské studium.

Děkani taktéž kritizují záměr vlády navyšovat počet vysokoškolských studentů za situace, kdy se finanční podpora vysokým školám snižuje. Na královéhradeckém setkání konaném 22. října současně děkani filozofických fakult vyjádřili znepokojení nad hrozbou nedostatečného respektování akademických svobod.

K němu prý může dojít v případě realizace změn způsobu řízení vysokých škol, které jsou obsaženy v Bílé knize terciárního vzdělávání.

Apel Iniciativy děkanů filozofických fakult v kompletní podobě si můžete přečíst zde.

Děkanům se nelíbí přístup vlády k humanitním vědám

V loňském roce si zástupci filozofických a humanitně-vědních fakult postěžovali předsedovi vlády Mirku Topolánkovi. Tehdy na říjnovém jednání v Pardubicích vyjádřili znepokojení nad přístupem Rady vlády pro výzkum a vývoj a dalších ústředních orgánů ke společenským a humanitním vědám.

Děkanům zejména vadilo, že se každoročně snižují částky na udělování grantů v oblasti humanitních věd. Za přezíravý postoj rovněž označili, že "největší váha v hodnocení fakult se začíná přikládat publikacím zveřejněným v impaktovaných časopisech, kde mají společenské a humanitní vědy velmi omezenou publikační platformu, protože v jejich seznamu jsou časopisy věnované společenským a humanitním oborům zastoupeny ve velmi omezené míře."

"V Radě pro výzkum a vývoj není jediný zástupce celé dlouhé řady humanitních věd vedených v ústřední klasifikaci oborů (archeologie, architektura, etnologie, estetika, filologie, filozofie, historie, politologie, psychologie, sociologie, umění a dalších), které zásadním způsobem ovlivňují vzdělanost a kulturu této země," stálo dále v politování, se kterým se představitelé filozofie a humanitních věd obrátili na předsedu vlády.

Dnes již v Radě zastupují humanitní obory politolog Petr Fiala a sociolog Petr Matějů.