"Téměř polovina (47 %) ředitelů tvrdí, že převažují negativa odchodů žáků na víceletá gymnázia. Odlivu žáků na víceletá gymnázia může podle ředitelů zabránit nejčastěji existence volitelných předmětů (47 % odpovědí), zájmových kroužků (36 %) a zatraktivnění výuky (33 %)," takové jsou závěry šetření Ústavu pro informace ve vzdělávání. Výsledky vyplývají z průzkumu mezi řediteli škol, kterého se zúčastnilo 2 173 respondentů.

Víceletá gymnázia si tedy po dobu téměř dvou desetiletí své existence nedokázala získat plnou podporu odborné veřejnosti.

Víceletá gymnázia u nás vznikla na počátku 90. let. Jedním z jejich úkolů bylo navázat na prvorepublikovou tradici českého školství. Od roku 1995 se můžeme setkat s dvěma typy víceletých gymnázií, se šestiletými a osmiletými, do nichž nastupují žáci po absolvování pátého, respektive sedmého ročníku základní školy.

Ministr navrhoval zrušení víceletých gymnázií 

Jelikož víceletá gymnázia odvádějí základním školám nejnadanější žáky, stávají se často terčem kritiky. Někdejší ministr školství Eduard Zeman (ČSSD) dokonce navrhoval jejich zrušení. Podporu si získal především u pedagogů a rodičů, kteří nesouhlasí s předčasnou selekcí žáků.

Zastánci víceletých gymnázií však soudí, že tento typ škol dokáže žáky plnohodnotně připravit na vysokoškolské studium. Zároveň zabraňují riziku, že talent žáka bude brzděn kolektivem méně nadaných žáků.

Návrh na zrušení víceletých gymnázií nakonec neobstál.

Nadějným a talentovaným dětem se snaží vycházet vstříc i některé ze základních škol, a to zakládáním výběrových tříd. Podle informací Ústavu pro informace ve vzdělávání jsou takové třídy na necelé pětině ZŠ, které mají druhý stupeň.

Zatímco v Praze se však můžeme setkat s výběrovými třídami na 35 % škol, v Plzeňském a Pardubickém kraji se s takovými třídami setkáme pouze na jedné z deseti škol.