Dosud se žáci v madrasách věnovali výhradně studiu Koránu. Výuka islámu má zůstat zachována i po plánované reformě. Víře by se ovšem měli žáci věnovat zhruba ve 40 % svého školního rozvrhu, zbylých 60 % času se budou žáci věnovat běžným předmětům. Učitelé se v madrasách zaměří například na historii, zeměpis, přírodní vědy nebo jazyky. Vláda dokonce počítá i s výukou počítačových dovedností.

Ministr školství Hanif Atmar věří, že madrasy mohou vyprodukovat osobnosti, které se prosadí i na poli mezinárodní vědy. V této souvislosti připomíná odkaz Avicenny, zakladatele moderní evropské medicíny. Tomu se před tisíci lety dostalo prvních poznatků právě v jedné z afghánských madras.

Afghánci chtějí dětem nabídnout alternativu vůči madrasám za pákistánskou hranicí. Zdejší náboženské školy jsou totiž líhní učňů teroristických organizací v čele s Talibanem. "V Pákistánu se někteří z našich studentů učí náboženským předmětům a také procházejí teroristickým výcvikem," potvrdil BBC Sibghatullah Mujadidi, předseda horní komory parlamentu.

Ne všichni ale chystanou reformu madras vítají. Kritici upozorňují, že školy nejsou na výuku nových předmětů připraveny. Chybí jim běžné vybavení a pomůcky, jako například knížky.