Humanista Daniel Adam z Veleslavína

Přední český intelektuál 16. století Daniel Adam z Veleslavína se narodil právě před 465 lety 31. srpna 1546. Na svět přišel v hlavním městě českého království za vlády prvního Habsburka na českém trůně Ferdinanda I. Doba, v níž vkusu vládla renesance a humanismus, byla pro tohoto zvídavého muže jako dělaná.

Ačkoli Daniela Adama známe s přízviskem „z Veleslavína“, nenarodil se jako šlechtic a už vůbec ne ve Veleslavíně. Byl měšťanem z Prahy a svůj šlechtický přídomek si musel teprve zasloužit. Budoucí uznávaný tiskař a majitel nejslavnějšího českého Melantrichova vydavatelství začínal tak jako většina z nás. Ve škole.

Vystudoval pražskou univerzitu, kde se v 18 letech roku 1568 stal bakalářem a o rok později získal i titul mistra. Už za další čtyři roky začal třiadvacetiletý nadaný mladík na univerzitě dokonce přednášet.

Akademická kariéra ale nebyla nic pro Adama. V 16. století měla jednu zásadní nevýhodu. Učitelé na pražské univerzitě museli totiž dodržovat celibát. To se Adamovi nelíbilo zvlášť proto, že mu učarovala dcera tiskaře Jiřího Melantricha z Aventina. Jmenovala se Anna a spolu s její rukou získal Daniel Adam i podíl v otcově zavedené tiskárně.

To se vzdělanci náramně hodilo. Daniel Adam věděl, co tisknout a jak to tisknout. Díky jeho osvícené hlavě spatřilo světlo světa mnoho důležitých knih, které by méně vzdělaný tiskař mohl přehlédnout. Důkazem budiž, že celé jeho éře se dodnes říká veleslavínská a že právě za svoji vzdělanost a intelektuální zásluhy získal ono šlechtické „z Veleslavína“ a erb s Pegasem.

Asi jeho nejzáslužnějším vydavatelským činem bylo vytištění známé šestisvazkové Bible kralické, která je dodnes vzorem krásného literárního jazyka. Na to, že jde o dílo vydané v roce 1579, je čeština v ní použitá skutečně nadčasová. První verš knihy Genesis například dodnes srozumitelně praví : „Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami. I řekl Bůh: Buď světlo! I bylo světlo.“

Daniel Adam se ale kromě vznešených knih nevyhýbal ani knihám praktickým. Pod jeho vedením vyšla například kniha s výmluvným názvem Hospodář, která vyzdvihuje důležitost obchodu Mathiolliho Herbář, anebo řada užitečných slovníků. Sám několik zajímavých knih i napsal. Asi nejznámějším jeho dílem je Kalendář historický, který "jest souhrnem všech pamětihodných dat, jubileí výročí událostí ze slavných dějin země české i moravské."

Kromě vydavatelských bestsellerů sbíral Daniel Adam z Veleslavína úspěšně i funkce. Byl mimo jiné předsedou na sněmech zemských, členem několika komisí a dokonce držitelem čestného titulu arciknihtiskař. Dařilo se mu i finančně. Skupoval domy i pozemky v Praze a i jinak chytře investoval.

Nejvíc ho přesto zajímalo to, jak co nejvíce přispět ke vzdělání širokých vrstev obyvatel. Jeho cestou bylo vydávání knih přístupných nejen pro latinsky mluvící učence. Proto vydával řadu historických, zeměpisných, politických, lékařských a jinak poučných knih. Proto lpěl na ušlechtilosti češtiny a pro její dobrou úroveň dělal celý život, co mohl.