Marilyn Monroe se narodila 1. června 1926 jako Norma Jean Mortensenová. Umělecké jméno „Marilyn Monroe“ si vymyslela sama z dívčího jména své matky. Prožila těžké dětství, které strávila po sirotčincích, a překonala i náhlou smrt svého jediného důvěrného ochránce, filmového producenta Johnnyho Hyda. Člověka, který ji uvedl do světa filmu a prvně představil jejímu budoucímu choti - dramatiku Arthuru Millerovi.

Za objevitele Marilyn je ale považován armádní fotograf David Connover. Ten byl autorem jejích prvních uměleckých snímků. Fotky vznikly v továrně na padáky, kde Marilyn během války pracovala, a pózuje na nich jen ve slušivé letecké kombinéze. Další focení pro známé i neznámé fotografy následovala záhy, ambice Marilyn ale ležely jinde. Cílem, brzy pokořeným, byl svět filmu.

Zrodila se hvězda

V 50. letech natočila filmy Tak mladý, jak se cítíš, Hnízdečko lásky, Ve spárech noci, Nejsme svoji nebo Omlazovací prostředek. Názvy snímků svědčí o jisté povrchnosti a Marilyn v nich také ztvárňovala role prostinkých blondýnek. Fanoušci její krásy si ale přišli na své a dočkali se i filmoví kritici.

Roku 1955 Marilyn natočila film Slaměný vdovec a provdala se za Arthura Millera. „Od života chtěla všechno, ale jedna věc protiřečila druhé,“ psal o své ženě v memoárech Miller. „Živočišný obdiv jejích tělesných půvabů ohrožoval její osobnost, ale zároveň byla neklidná, pokud si někdo dovolil její vzhled ignorovat.“

Marilyn se svým manželem Arthurem Millerem

Marilyn se svým manželem Arthurem Millerem

FOTO: fotobanka Profimedia

Konec vztahu s Millerem

Nejlepší filmy natočila Marilyn právě během manželství s Millerem. Princ a tanečnice, Autobusová zastávka, Někdo to rád horké a také Mustangové, ke kterým psal scénář sám Miller, ve snaze zabránit konci upadajícího manželství. Neúspěšně, Marilyn se s ním ještě během natáčení rozvedla.

Vrcholem Marilyniny filmové kariéry je snímek Někdo to rád horké. Natáčení začalo v roce 1958 na Floridě a režisér Billly Wilder si s těhotnou a na lécích silně závislou Marilyn vytrpěl své. Ve svých autobiografiích herci Jack Lemmon a Tony Curtis vzpomínají, jak na božskou Marilyn, trucující v zamčeném karavanu, čekali na vysokých jehlách a nepadnoucích ženských šatech celé hodiny.

Marilyn Monroe ve filmu Někdo to rád horké, 1959

Marilyn Monroe ve filmu Někdo to rád horké, 1959

FOTO: fotobanka Profimedia

Natáčení se protáhlo, nakonec ale zdárně došlo na poslední klapku. Úspěch přišel záhy - snímek se v USA stal nejnavštěvovanějším filmem roku 1959. Svým autorům přinesl sedm nominací na Oscara (jednu proměnil), Marilyn Monroe za postavu Sugar Kane Kowalczykové Zlatý glóbus.

Na sklonku 20. století bylo Někdo to rád horké vyhlášeno nejlepší komedií uplynulého století. Bohužel, Marilyn Monroe se to nikdy nedozvěděla.

Smrt Marilyn obestřena tajemstvím

Pátého srpna 1962 byla nalezena mrtvá. Ve své ložnici, nahá, bez dopisu na rozloučenou, ale s telefonním sluchátkem v ruce. S kterým šťastlivcem mluvila, není jasné. Rouškou tajemství jsou zahaleny i okolnosti její smrti. Některé teorie směřují k sebevraždě, jiné k mafii a tajným službám, ty nejodvážnější k prezidentu J. F. Kennedymu, na jehož narozeninovém večírku Marilyn dva měsíce před smrtí zpívala.

Mezi všemi dohady, které poslední večer obklopují, je nejpravděpodobnější vysvětlení to nejjednodušší: Marilyn neodhadla přesnou dávku svých léků, tišících barbiturátů, které po několik let riskantně brala, a ty ji utišily navždy.

Pohřeb se konal v úzkém kruhu přátel a na náhrobku Normy Jean Mortensonové v „neonovém“ Los Angeles stojí prosté: Marilyn Monroe.