Dřeváky, bílá košile, kraťasy s kšandami, vykulené oči přes půlku hlavy, světlé kudrnaté vlasy, ale jen uprostřed hlavy, odstáté uši a typická zakončující hláška „cha chá", to je Hurvínek. Slavná loutková postava se zrodila právě 2. května 1926, když poprvé vystoupila na prknech plzeňského Loutkového divadla Feriálních osad.

Jak to bývá v životě, stalo se i v divadelním světě. První byl otec a až pak syn. Již od roku 1920 vystupoval Spejbl, loutka v černém obleku, v plzeňském divadle ve dvojici s Kašpárkem. Nějak ale všichni cítili, že se ty dvě postavy k sobě příliš nehodí a proto se v hlavě Gustava Noska zrodil Hurvínek, zmenšenina Spejbla. Řezbář Nosek chtěl pana Josefa Skupu, který vystupoval v divadle právě se Spejblem, překvapit, což se také povedlo.

Z Plzně do Prahy 

Z počátku měl Hurvínek pouze Spejblovi sekundovat, že se z nich stane rodina, vyplynulo až časem. První hra, kde se objevil po boku Spejbla Hurvínek, byla Počestný dům od Rudolfa Nešvery. Nejprve se Hurvínkovi říkalo Spejblík, jak vzniklo jeho lepší a zvučnější jméno, není známo. Hry založené na dialozích Spejbla s Hurvínkem získávaly na popularitě, Skupa je začal natáčet, dělat rozhlasové hry, nahrávat na gramofonové desky a také vydávat knihy.

Josef Skupa se svými loutkami Spejblem a Hurvínkem

FOTO: fotobanka Profimedia

Představení Spejbla a Hurvínka

FOTO: fotobanka Profimedia

Už roku 1930 bylo plzeňské divadlo přejmenováno na Divadlo Spejbla a Hurvínka, stalo se první českou profesionální loutkovou scénou. Za druhé světové války bylo divadlo uzavřeno a Skupa uvězněn. Hned po válce ho ale zase obnovil, přesunul se však do Prahy, dnes divadlo sídlí v Dejvické ulici 6 na Praze 6.

Miloš Kirschner byl hlasem Spejbla a Hurvínka

FOTO: fotobanka Profimedia

Josef Skupa namlouval obě postavy, této tradice se drželi i jeho nástupci. Tím prvním byl Miloš Kirschner. Ten zavedl k tomu ještě nový zvyk, a to učit se dialogy i v cizích jazycích, aby s populárními českými loutkami mohl vystupovat i v zahraničí. Dalším dabérem Spejbla a Hurvínka, třetí v pořadí, se stal Martin Klásek. Od roku 1974 se začal střídat s Kirschnerem, po jeho smrti to převzal úplně.

Loutky v televizi

Spejbl s Hurvínkem se objevili také ve Večerníčku. Jako pohádkové postavy nemohli chybět na československých obrazovkách v pravidelný čas určený pro děti. V roce 1972 to byl seriál Na návštěvě u Spejbla a Hurvínka se třinácti díly, režie se ujala Libuše Koutná.

Pro úspěch první série už za dva roky vzniklo dalších 13 dílů, tentokrát se však seriál jmenoval Znovu u Spejbla a Hurvínka, taktéž pod taktovkou Koutné. O celých 23 let později vznikl další a zatím poslední seriál, Hurvínek vzduchoplavcem. Večerníčkový seriál měl pouhých sedm dílů a režie, stejně jako hlasu, se chopil Miloš Kirschner.

Seriál o Hurvínkovi, jeho taťuldovi a přátelích ve Večerníčku

FOTO: Česká televize ČT24

Socha Spejbla a Hurvínka v Plzni

FOTO: fotobanka Profimedia

Naposledy byl mrňousek Hurvínek viděn dokonce na filmovém plátně. Stalo se tak vůbec poprvé, a to v roce 2010. Hurvínek na scéně, jak se snímek nazývá, vznikl k příležitosti 90 let, co vystupuje Spejbl na prknech. Film byl natočen ve 3D a pojednává o událostech kolem svátku Mikuláše.

Hurvínek s Máničkou ho totiž netrpělivě očekávají, ale taťulda Spejbl na nadílku pozapomněl. Hurvínek se proto rozhodne, že si na Mikuláše a čerta zahrají s Máničkou sami, chtějí tak překvapit Spejbla a paní Kateřinu, netuší, že na poslední chvíli sehnal převlek i taťulda.