V srpnu 1519 ze Španělska vyplul společně s dalšími pěti loděmi Fernão de Magalhães, kapitánem byl na Trinidadu vážícím 130 tun a čítajícím 55 mužů, celkem měla výprava 234 mužů. Posádku tvořili většinou Španělé a Portugalci. Flotila zamířila směrem na západ, měla podeplout Jižní Ameriku, dále směřovat přes Tichý oceán, proplout Indickým oceánem a po obeplutí jižní Afriky zamířit zpět domů.

První Magalhãesovou zastávkou byly Kanárské ostrovy. Dále pokračovali na jih vstříc Atlantskému oceánu, ale počasí jim moc nepřálo, dopluli do zátoky dnešního Ria de Janeira. Magalhães neměl moc štěstí s posádkou. Když zakotvili v období zimních bouří, propukla vzpoura, kterou ale potlačil. O život však přišli dva muži a dva vysadil.

Fernão de Magalhães, portugalský objevitel a mořeplavec.

Fernão de Magalhães, portugalský objevitel a mořeplavec.

FOTO: fotobanka Profimedia

V létě 1520 přišel o první loď, Santiago, kterou zničila bouře. Další loď, San Antonio, dezertovala a vrátila se zpět do Španělska. 21. října 1520 objevili mezi Ohňovou zemí a dnešním Chile ústí hledaného průlivu, který kapitán pojmenoval Kanál všech svatých, ale námořníci mu dali název Magalhãesův průliv. Propluli ho za 38 dní, o měsíc později dopluli do Tichého oceánu i zbývající lodě.

Filipíny: štěstí i zkáza Magalhãesa

Fernão de Magalhães předpokládal, že na další zastávku doplují za několik dnů, plavba se však protáhla na čtyři měsíce. Za tu dobu jim ale tentokrát počasí přálo, nenarazili na žádnou bouři. Magalhães proto oceán pokřtil na Tichý, španělsky El mar pacifico, což znamená klidný, tichý. Po dobu tří měsíců a dvaceti dnů zahlédli jen dva skalnaté útesy, posádku trápil hlad a žízeň.

Památník Lapu-Lapu na Filipínách označuje místo, kde byl jejich objevitel zabit.

Památník Lapu-Lapu na Filipínách označuje místo, kde byl jejich objevitel zabit.

FOTO: fotobanka Profimedia

Začátkem března konečně dorazili na pobřeží Mariánských ostrovů, kde se jim dostalo pohostinství. Strávili zde jen tři dny a pak zase pluli dál, až 16. března 1521 dopluli na ostrov Homonhom na Filipínách, tou dobu měla výprava už jen 150 mužů. Magalhães porozuměl jazyku zdejších domorodců díky malajskému otrokovi, který se dokázal s Filipínci domluvit.

Magalhães si s domorodým králem Limasawy rádžou Ka Lambem vyměnil dary. Král je pozval na ostrov Cebu, kam dorazili začátkem dubna. Zde je přivítal místní král rádža Humabon, který od mořeplavce přijal křesťanství. Magalhães králi slíbil, že s ním půjde bok po boku do bitvy proti sousednímu kmenu na ostrově Mactan. V této bitvě byl však Fernão de Magalhães 27. dubna 1521 zabit.

Důsledky Magalhãesovy výpravy

Výprava pokračovala. Při útěku z Filipín však přišla o třetí loď Concepcion. Zchátralá loď Trinidad neunesla náklad z Bornea a praskl jí trup. Námořníci loď vytáhli a začali s opravou. Kvůli nepříznivému počasí se vydali domů zpáteční cestou, byli však zajati a domů se vrátil pouze kapitán Espinoza se třemi muži roku 1527. Druhá loď Victoria měla větší štěstí. Do Španělska dorazila se sedmnácti muži na palubě roku 1522. Jejich cesta trvala bez dvanácti dnů tři roky.

Památník objevů v Portugalsku v Lisabonu, znázorňující výpravu Fernãa de Magalhãesa.

Památník objevů v Portugalsku v Lisabonu, znázorňující výpravu Fernãa de Magalhãesa.

FOTO: fotobanka Profimedia

Někteří badatelé předpokládají, že se Magalhães dostal do prostoru jižně od Filipín a byl tedy v okamžiku své smrti skutečně prvním mužem, který obeplul svět a navíc splnil hlavní úkol - našel cestu k „Ostrovům koření“ plavbou západním směrem. Svými námořníky byl Fernão de Magalhães uznáván. Jeho výpravu s úspěchem zopakoval roku 1580 Angličan Francis Drake.

Největší zábavou jsou kohoutí zápasy

Historie Filipín sahá až do dob středověku, kdy byly rozdrobené na řadu knížectví, v kterých vládli rádžové, vesničtí předáci. V té době byl nejrozsáhlejším náboženstvím islám. Později Filipínci převzali i křesťanství, které dnes uznává většina obyvatel ostrovního státu. V polovině 16. století se Filipíny staly španělskou kolonií. Už v 19. století místní obyvatelé usilovali o nezávislost.

Vlajka Filipín

Vlajka Filipín

FOTO: fotobanka Profimedia

Po Španělsko-americké válce v roce 1901 se Filipíny staly kolonií Spojených států amerických. Ve 30. letech se ostrovní stát měl připravit na nezávislost, jednání byla však přerušena druhou světovou válkou a Filipíny byly obsazeny Japonci. V roce 1944 USA zahájilo znovudobytí a už roku 1946 země získala svou nezávislost.

Oblíbenou zábavou místních obyvatel jsou kohoutí zápasy. Filipínci jsou silně věřící křesťané, na Velikonoce se dokonce poblíž Manily nechávají ukřižovat, někteří i vícekrát za život. Paradoxně mají blízko k České republice. Nejenže mají podobnou vlajku té naší, ale Pražské jezulátko je jim velmi dobře známo, je tam ctěnou náboženskou ikonou proslulé jako Santo Niño.