Valné shromáždění již tradičně zasedá vždy každý rok třetí týden v září, a to vždy v úterý. Intenzivně se členové scházejí až do prosince, přičemž pokračují i v následujícím roce, dokud nebudou probrány všechny otázky na pořadu jednání. Často se stává, že zasedání je ukončeno těsně před začátkem dalšího. Zatím poslední shromáždění zasedlo 14. září 2010 a projednávalo a stále může projednávat otázky na rok 2010/2011.

V roce 1946 bylo členy jen 51 států, včetně bývalé Československé republiky, které jsou zároveň zakládajícími členy OSN. Sešly se ve Westminster Central Hall v Londýně. 24. ledna Valné shromáždění už přijalo své první usnesení, opatření vyzývající k mírovému využití atomové energie a odstranění atomových a jiných zbraní hromadného ničení.

Předsednictví rotuje mezi pěti „kontinenty“

V čele Valného shromáždění stojí předseda, který je zvolen vždy v červnu. Nynější předseda, Švýcar Joseph Deiss, bývalý ministr hospodářství a prezident Švýcarské konference, byl zvolen 11. června 2010. Předsednictví každý rok koluje vždy mezi pěti geografickými regiony Afrika, Asie, Východní Evropa, Latinská Amerika a Karibik, Západní Evropa a jiní. Valné shromáždění projednává všechny otázky týkající se Charty OSN, zprávy dalších hlavních orgánů jako Rada bezpečnosti, Ekonomická a sociální rada nebo Mezinárodní soudní dvůr, a volí jejich členy.

Jako pomocné orgány si Valné shromáždění tvoří výbory a komise, hlavních výborů je šest, jsou rozděleny podle toho, co mají projednávat a vyšetřovat. Jsou to tedy výbor politický a bezpečnostní, hospodářský a finanční, sociální a kulturní, dekolonizační, rozpočtový a poslední je výbor právní. Předsedové a místopředsedové Valného shromáždění a těchto výborů tvoří tzv. všeobecný výbor.

Westminster Central Hall v Londýně, kde se roku 1946 konalo první setkání Valného shromáždění OSN. Ilustrační foto

Westminster Central Hall v Londýně, kde se roku 1946 konalo první setkání Valného shromáždění OSN.

FOTO: fotobanka Profimedia

Při hlasování má každý členský stát jeden hlas bez výjimky. Při běžných otázkách, jako program nebo volba soudců, je potřebná nadpoloviční většina všech přítomných. Při podstatných věcech, jako přijímání nových členů, musí vyslovit souhlas dvoutřetinová většina ze všech přítomných. Avšak v politických otázkách se rozhodnutí přijímá pouze v případě jednomyslného souhlasu.

Otázky pronásledování a diskriminace, zločinu proti lidskosti, politických práv žen nebo takové, které dnes považujeme za samozřejmost, jako lékařská péče zaměstnanců nebo povolení překladů klasické literatury. To vše bylo jednomyslně schváleno na prvním zasedání Valného shromáždění, které začalo dne 10. ledna 1946.