Hlavní obsah
Hraboš polní Foto: Profimedia.cz

Zoolog: Hrabošům se nedaří lépe než jindy, zemědělcům nerozumím

Jedním z ústředních témat posledních týdnů jsou přemnožení hraboši. Podle zemědělců může mít jejich aktivita fatální následky, plošné hubení ale nebylo povoleno. Zoolog Josef Hotový z Muzea východních Čech v Hradci Králové v rozhovoru pro Novinky zmínil, že se těmto živočichům nyní nedaří lépe ani hůře než jindy, jejich populace kolísá v pravidelných cyklech. Obilí, na kterém mohou způsobovat největší škody, je skoro měsíc sklizené, takže nářky zemědělců příliš nechápe.

Hraboš polní Foto: Profimedia.cz
Zoolog: Hrabošům se nedaří lépe než jindy, zemědělcům nerozumím

Proč se teď hrabošům tak daří?

Věc se má tak, že se jim nyní nedaří lépe ani hůře než jindy, protože populace hrabošů kolísá v pravidelných, tří- až pětiletých cyklech. Při maximu může jejich početnost dosáhnout koncem léta i více než 2000 jedinců na hektar, během podzimu a zimy však v důsledku nedostatku potravy, sociálního stresu a snadného šíření nemocí v přemnožené populaci dojde k prudkému propadu početnosti, takzvanému krachu populace.

A v těch samých místech se pak v následujícím roce vyskytuje pouze jeden hraboš na dva hektary.

Jak rychle se množí?

Samice rodí po 19 až 21 dnech březosti od konce března do září obvykle 4-7 (někdy až 12) mláďat, která rychle rostou a mohou být již ve stáří 4-5 týdnů pohlavně aktivní. Samice často znovu zabřeznou krátce po porodu. Ve volné přírodě se obvykle dožívají věku okolo dvou let.

Dojem přemnožení je umocněn tím, že pole s obilím jsou sklizená a hraboši musejí migrovat do míst, kde najdou něco k snědku.
zoolog

Co jim svědčí a co ne?

Nejsou to nijak náročná zvířata, v ČR se vyskytují kdekoli mimo souvisle zalesněné oblasti, od nížin až do hor, v Krkonoších žijí i na loukách pod Sněžkou.

Nesvědčí jim dlouhodobě deštivé počasí, kdy se jim mohou zaplavit nory, ve kterých tráví podstatnou část dne.

Kolik toho spořádají?

Denní spotřeba potravy je velká, činí 100 až 125 procent hmotnosti těla – dospělý hraboš váží 20 až 40 gramů. Živí se téměř výhradně rostlinnou potravou, na jaře a začátkem léta převážně zelenými částmi rostlin, v létě a na podzim částečně i semeny, během zimy pak i podzemními částmi rostlin (kořínky, cibule, hlízy).

Sadař Huták ukazuje meruňky okousané od hrabošů

Foto: Milan Vojtek, Právo

Důvodem vysoké spotřeby potravy je trávení obtížně stravitelné rostlinné stravy až ve slepém střevě, kde je potrava za pomoci symbiotických organismů sice dobře strávena, ale pouze malá část se vstřebá do těla. Zbytek odchází nevyužit ven z těla, kde ale dobře pohnojí půdu.

Hraboš tak velmi dobře přispívá ke koloběhu živin v lučních a polních společenstvech.

Jak vnímáte varování zemědělců, že tito hlodavci „sežerou“ celou úrodu?

Vzhledem k tomu, že obilí, na kterém mohou hraboši způsobovat nejvýznamnější škody, je již skoro měsíc sklizené, nářky zemědělců příliš nechápu. Na polích je hlavně kukuřice, řepa a brambory, na těchto plodinách ale hraboši nijak vážné škody nezpůsobují.

Sad ve Velkých Bílovicích je prošpikovaný děrami od hrabošů

Video: Milan Vojtek, Právo

Přemnoženi ale jsou, ne?

Dojem přemnoženosti je v současnosti umocněn právě tím, že pole s obilím jsou sklizená, a hraboši tím pádem musejí houfně migrovat do míst, kde najdou něco k snědku. Proto mohou někde určité škody způsobit i v zahradách.

Jaké jsou výhody plošné deratizace?

Výhody plošné deratizace vám jistě vychválí každý zemědělec.

A jaká jsou úskalí?

O nevýhodách již mluvilo také více lidí. Hlavní nevýhoda plošného rozmísťování jedů je asi zjevná – může to pozřít kdokoli zvědavý, domácí zvířata a malé děti nevyjímaje. „Nevyužité“ jedy se pak snadno dostávají do vod, kde mohou být sežrány rybami.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Související články

Výběr článků