Hlavní obsah
Doc. MUDr. Rudolf Kramář, CSc. Foto: IKEM

Zemřel Rudolf Kramář. Chirurg se podílel na první transplantaci srdce u nás

V úterý v ranních hodinách zemřel docent Rudolf Kramář, legenda české kardiovaskulární chirurgie a jeden ze čtyř chirurgů, kteří roku 1984 prováděli první transplantaci srdce v Československu. Bylo mu 89 let. Během své kariéry obohatil českou i světovou kardiovaskulární chirurgii o mnoho nových metod či postupů. Novinky o tom informovala tisková mluvčí IKEM Markéta Šenkýřová.

Doc. MUDr. Rudolf Kramář, CSc. Foto: IKEM
Zemřel Rudolf Kramář. Chirurg se podílel na první transplantaci srdce u nás

Kramář zemřel krátce nad ránem ve „svém“ Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze.

„Tyto chvíle patří mezi ty nejsmutnější, které člověk zažívá. Odešel poslední z našich chirurgických ‚otců’, kteří stáli u zrodu IKEM. Svým vztahem k pacientům, ale i životu vůbec nám byl v mnohém vzorem. Chvíle s ním prožité zůstanou v mém srdci navždy,” reagoval na zprávu Jan Pirk, přednosta Kardiocentra IKEM.

K uctění památky výjimečné osobnosti tak bude podle mluvčí nad institutem vlát až do posledního rozloučení s docentem černá vlajka.

Ochrana cévních protéz před infekcí

Rudolf Kramář se narodil 30. září 1930 v obci Řásná u Telče, pak se jeho rodina přestěhovala do Hradce Králové a od roku 1938 žila v Kamenném Přívozu na Benešovsku. Maminka byla švadlenou, tatínek vedoucím v místním kamenolomu.

Vystudoval reálné gymnázium v Benešově u Prahy a v roce 1956 promoval na Fakultě vnitřního lékařství Karlovy univerzity (dnešní 1. LF UK).

Doc. MUDr. Rudolf Kramář, CSc.

Foto: IKEM

V září roku 1956 nastoupil na chirurgii do nemocnice v Litoměřicích, o šest let později už pracoval v pražském Ústavu klinické a experimentální chirurgie v Thomayerově nemocnici. Tam se nejprve věnoval problematice cévní chirurgie a později, po zahájení kardiochirurgického programu, i tomuto oboru.

„V obou odvětvích exceloval nejen v klinické praxi, ale také při zavádění nových metod a postupů. Za připomenutí stojí vypracování metody ochrany cévních protéz před infekcí, spoluúčast na zahájení programu cévních rekonstrukcí v léčbě vaskulogenní impotence, stejně tak jeho významný přínos k metodickému přístupu v chirurgické léčbě vasorenální hypertenze,” zmínila Šenkýřová.

Do podvědomí veřejnosti se zapsal svojí účastí na přípravě transplantací ledvin a později i srdce, kdy se v roce 1984 účastnil jako jeden ze čtyř chirurgů první transplantace tohoto orgánu v tehdejší ČSSR.

Pomohl i při zahájení chirurgické léčby ischemické choroby srdeční, zaměřoval se na technické a taktické možnosti ovládající rozsah vlastních výkonů i na prevenci možných komplikací.

V oblasti kardiochirurgie se podílel také na rozvoji chlopenní chirurgie či na chirurgické léčbě onemocnění hrudní aorty.

Publikoval desítky článků v českých a zahraničních odborných časopisech, absolvoval též jednoroční stáž na chirurgické klinice Univerzity v Chicagu a podílel se na zahájení a rozvoji cévní chirurgie na několika českých pracovištích i v tehdejší Jugoslávii.

Chtěl léčit, ne úřadovat

„Kramář se za svého života nestal členem žádné politické strany. V roce 1989 se aktivně účastnil debat s veřejností, na jejichž základě přišla po revoluci nabídka na post ministra zdravotnictví, kterou odmítl s tím, že chce léčit lidi, ne úřadovat,” připomněla mluvčí IKEM.

Doplnila ještě zajímavost, že byl svého času nejstarším registrovaným ligovým hráčem volejbalu v ČR, přestal hrát až dlouho po 70. narozeninách.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků