Hlavní obsah
Ilustrační foto pedagogické fakulty Foto: David Taneček, ČTK

Zástupci učitelů se na úpravě zákona neshodnou. Ne všem nepedagogové vadí

Zástupci učitelů a ředitelů z různých školských organizací se neshodnou na postoji k novele zákona o pedagogických pracovnících, kterou ve středu schválila Sněmovna. Zatímco představitelé pedagogických fakult, školských odborů či spolku Pedagogická komora úpravu kritizují, spolek Učitelská platforma, Unie školských asociací CZESHA a Sdružení učňovských zařízení novelu podporují.

Ilustrační foto pedagogické fakulty Foto: David Taneček, ČTK
Zástupci učitelů se na úpravě zákona neshodnou. Ne všem nepedagogové vadí

Podle novely, kterou dostane k projednání Senát, by mohli vysokoškoláci bez pedagogického vzdělání mj. učit všeobecné předměty na středních školách a na druhém stupni základních škol. Mohli by ve školách působit až tři roky bez doplnění pedagogické kvalifikace.

Kritici to pokládají za degradaci učitelské profese a snahy o zvýšení prestiže pedagogů. Jejich zástupci opakovaně vyzývali poslance, aby s touto částí novely nesouhlasili.

K negativnímu stanovisku k novele se podle předsedy spolku Pedagogická komora Radka Sárköziho připojila mimo jiné Jednota českých matematiků a fyziků, Asociace češtinářů, Asociace metodiků AMATE, Asociace pracovníků speciálně pedagogických center nebo bývalý ministr školství Stanislav Štech.

Podle nich není pravda, že úprava může přispět k řešení problému s nedostatkem kvalifikovaných učitelů ve školách. Problém nepovažují za plošný a dal by se podle nich řešit cílenými opatřeními v některých regionech a vyučovacích předmětech.

Střední odborné školy a učiliště se těší na kvalitu

Zástupci Unie školských asociací CZESHA a Sdružení učňovských zařízení změnu naopak podporují. „Možnost získat do pedagogického sboru odborníky, kteří si pedagogickou kvalifikaci následně doplní, nám otevírá prostor ke zvýšení kvality výuky na našich školách,” uvedli v prohlášení.

Odmítnutí novely, která má řešit kromě jiného i postavení začínajícího a uvádějícího učitele, by podle zástupců odborných škol znamenalo zamítnutí lepšího postavení pedagogů. Podobné to podle nich bylo v roce 2017 při odmítnutí kariérního řádu učitelů.

Úpravu zákona podpořil také spolek Učitelská platforma. „Opravdu se nebojím, že by tímto krokem pedagogická profese měla ztratit na kvalitě a na významu. Věřím v autonomii jednotlivých ředitelů škol, kteří jsou těmi, kdo ve finále rozhodují o přijetí uchazečů o práci v jejich škole,” sdělila předsedkyně spolku Petra Mazancová.

Podobně to vidí obecně prospěšná společnost EDUin. „Jde o pragmatický krok, který může rozvázat ruce ředitelům škol,” stojí v její tiskové zprávě.

Podle zástupců vzdělávacího programu Učitel naživo by se ale do legislativních změn neměly vkládat naděje na zlepšení.

„Jakkoli je kvalita pedagogické přípravy učitelů rozmanitá, jsme přesvědčeni, že je to jeden z nejúčinnějších nástrojů, jak dobrou práci učitele v počátku jeho kariéry podpořit. Proto věříme, že namísto rezignace na tyto nástroje zajišťování kvality by více pomohla jejich podpora,” shrnuli zástupci programu na webu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků