Záhadný objekt Oumuamua letěl rychleji, než měl. Vědci zjistili proč

Nové výsledky publikované v odborném časopise Nature naznačují, že Oumuamua by přece jen mohla být mezihvězdnou kometou. Krátce po svém objevu v říjnu 2017 se stala cílem intenzivního výzkumu. Dokonce se spekulovalo, hlavně kvůli bizarnímu tvaru a 400metrové délce, že může jít o výtvor mimozemské civilizace, žádné takové signály se však nezachytily. [celá zpráva]

Nyní se astronomům na základě analýzy dat získaných z Hubbleova teleskopu amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) a Evropské kosmické agentury (ESA) či dalekohledu VLT v Chile podařilo prokázat, že Oumuamua se od Slunce vzdalovala rychleji, než by tomu u bylo u běžného asteroidu. VLT provozuje Evropská jižní observatoř (ESO), jejímž členem je i ČR.

Tým pod vedením Marka Micheliho z ESA prověřil několik možných scénářů, které by mohly nesrovnalost v předpovězené rychlosti vzdalování objektu ozřejmit.

Důvodem má být uvolňování materiálu z povrchu tělesa v reakci na prohřátí Sluncem. Uvolňování hmoty po průchodu přísluním poskytovalo tělesu slabý trvalý tah. Například 1. června se Oumuamua pohybovala rychlostí 114 tisíc kilometrů za hodinu.

Takový efekt je běžný pro komety. A to je v rozporu s dřívější klasifikací – těleso se původně považovalo za mezihvězdný asteroid. (Obecně jsou oba typy objektů zbytky z formování sluneční soustavy, ale zatímco asteroidy se skládají z kovů a skalnatého materiálu, komety z ledu, prachu a hornin – pozn. red.)

„Nyní se domníváme, že je to malá podivná kometa. Data potvrzují, že urychlování klesá se vzdáleností od Slunce, což je pro komety typické,“ konstatoval Micheli.

Změřená odchylka aktuální rychlosti byla malá. Těleso sice při svém vzdalování stále zpomalovalo z důvodu přitažlivosti Slunce, ale právě ne tak intenzivně, jak předpovídá nebeská mechanika. Očekávalo se, že celková rychlost bude pomalejší.

Když kometární jádro ohřívají sluneční paprsky, uvolňují se z jeho povrchu plyn a prach, které kolem něj vytvoří oblak hmoty označovaný jako koma, případně rovněž ohon. V případě Oumuamuy se však žádné pozorovatelné známky uvolňování hmoty zaznamenat nepodařilo.

„Nenalezli jsme ani prach, ani komu, ani ohon, což je dost neobvyklé,“ vysvětlila spoluautorka odborného článku o aktuálních zjištěních Karen Meechová z Havajské univerzity, která vedla i tým zkoumající charakteristiky objektu krátce po jeho loňské identifikaci.

„Myslíme si, že z povrchu by se mohly uvolňovat neobvykle velké a hrubé prachové částice,“ pokračovala.

Podle vědců mohla být malá prachová zrna pokrývající jádra komet z povrchu odstraněna během letu mezihvězdným prostorem – a na potenciální kometě tak zůstaly jen větší částice. Oblak větších prachových částic by nemusel být dostatečně jasný na to, aby jej šlo detekovat.

To by mohlo vysvětlovat nepřítomnost typických kometárních znaků a také nečekaný vývoj rychlosti objektu při vzdalování od Slunce.

„Nevypadá jako kometa, ale chová se tak,“ shrnuje „svévolné počínání“ domnělého asteroidu NASA na svém webu.

Jak připomíná britský server The Guardian, tato záhada, čím mezihvězdný cestovatel vlastně je, je tedy pravděpodobně alespoň zčásti vyřešena. Jenže to není všechno...

Otázkou nadále zůstává vesmírný původ tělesa. Odborníci původně chtěli získat nová data z jeho pozorování, aby přesněji určili dráhu, což by jim umožnilo zpětně vystopovat jeho pohyb možná až do mateřského systému. Získané výsledky však dle ESO znamenají, že se bude jednat o mnohem složitější úkol.

„Původ tohoto mezihvězdného poutníka asi zůstane navždy záhadou,“ dodal astronom ESO Olivier Hainaut.

„Kvůli zrychlování Oumuamuy po průchodu přísluním bude mnohem složitější vystopovat trajektorii, po které k nám mohla doputovat z místa svého původu,“ uzavřel.