Článek
„Bolid upoutal pozornost mnoha náhodných svědků. Protože letěl nad severozápadem ČR, tak pro většinu náhodných pozorovatelů prolétl na obloze poblíž výrazného seskupení planety Venuše (večernice) a tenkého srpku Měsíce, který byl jen dva dny po novu,“ vysvětlil vedoucí bolidové sítě Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Za bolid se označuje meteor, který je při průletu atmosférou na obloze jasnější než Venuše.
Při letu se rozpadal, přesto však zlomek jeho původní hmotnosti mohl dopadnout na zemský povrch.
„Na většině území bylo jasno, tudíž většina našich kamer bolid zachytila. Bohužel dvě nejzápadnější stanice, které byly k bolidu nejblíže, měly v době jeho přeletu ještě příliš světlou oblohu a začaly pracovat podle stanoveného plánu až tři minuty po jeho přeletu,“ uvedl Spurný.
I tak ale podle něj disponujeme velmi dobrými záznamy z celkem sedmi stanic. Díky tomu je možné podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě, dokonce i složení a strukturu původního tělesa – meteoroidu.
Jak se sem dostal?
Kudy zmiňované vesmírné těleso cestovalo a jakým způsobem se sem dopravilo? Před srážkou se Zemí relativně kompaktní úlomek meziplanetární hmoty (meteoroid) o velikosti menšího balvanu obíhal Slunce po málo výstředné dráze. V přísluní se blížil k dráze planety Venuše a nejdále od Slunce se dostal jen kousek za dráhu naší planety. Podle odborníků šlo původně o malou část asteroidu pocházejícího zřejmě z vnitřní části hlavního pásu planetek.
A právě v pátek přesně ve 22 hodin 5 minut a 23 sekund SELČ vstoupil do zemské atmosféry tento meteoroid o hmotnosti několika kilogramů a začal svítit ve výšce 86 kilometrů jižně od Žatce (viz obrázek níže).
Průmět atmosférické dráhy bolidu z 15. června 2018 na zemský povrch (žlutá šipka). Skutečná délka vyfotografované atmosférické dráhy je 77 km a bolid jí uletěl přibližně za 6 s.
Těleso se zpočátku pohybovalo poměrně malou rychlostí – necelých 16 km/s – a světelnou dráhu dlouhou 77 km a skloněnou k zemskému povrchu 50 stupňů uletělo za téměř šest sekund. Během letu bolid dosáhl jasnosti srovnatelné s jasností Měsíce v první čtvrti. Pohasl jižně od Karlových Varů 27 km nad zemí.
„Při letu se rozpadal, přesto však zlomek jeho původní hmotnosti mohl dopadnout na zemský povrch ve formě menšího počtu malých, řádově maximálně desetigramových meteoritů do kopcovitého a zalesněného terénu severovýchodně od Horního Slavkova u Karlových Varů,“ uzavřel astronom Spurný.
Nad územím České republiky prosvištěl bolid i relativně nedávno, 23. května. [celá zpráva]
